Zkvalitnit maturitu je nezbytné
V uplynulých dnech spatřila světlo světa další koncepce nové maturitní zkoušky. Od roku 1997 jde o pokus už třetího ministra školství vnést do zkoušek dospělosti určitý řád. Podle Zdeňka Vališe má ale předkládaný návrh jednu zásadní vadu.
Maturita v posledních letech v očích veřejnosti hodně zdevalvovala. Totéž si ale myslí i odborníci. Maturitní vysvědčení dnes nejsou zárukou, že jejich držitelé mají srovnatelné základní vědomosti. Zarážející je už fakt, že v Česku se maturuje na středních školách z více než dvou tisíc předmětů, což je zřejmě světová rarita. Odborníci uvádějí, že počet maturitních oborů se v zahraničí pohybuje v rozmezí od několika desítek po stovky. Česká realita je prý důsledkem bezbřehé liberalizace v 90. letech minulého století. A tento stav se ukazuje jako neúnosný. Navíc se vstupem do Evropské unie a s volným pohybem pracovních sil budou absolventi středních škol potřebovat vysvědčení, se kterým se mohou prokázat a uplatnit i jinde.
Mezi odborníky a většinou politiků proto panuje víceméně shoda, že jestliže stát dnes nemluví do toho, kdo střední školy zřizuje a co na nich učí, měl by alespoň pohlídat kvalitu absolventů, tedy garantovat úroveň maturit. V uplynulých letech se o pojetí zkoušek dospělosti hojně diskutovalo mezi odborníky i v laické veřejnosti. Z diskuse přitom vyplynulo, že různorodé školy se na reformě nikdy zcela neshodnou.
Nejkonzervativnější postoj zaujaly střední odborné školy a odborná učiliště. Ty by byly v případě navrhovaných reforem nuceny věnovat se mnohem více než nyní výuce cizích jazyků, občanské gramotnosti studentů, ale třeba i matematice. Právě úroveň výuky těchto předmětů bývá na středních odborných školách hodně mizerná. Představy ministerstva školství vyhovovaly naopak gymnáziím a většinou měly i podporu vysokých škol, které si každoročně stěžují na obrovské rozdíly v úrovni absolventů středních škol. Proto dnes také maturitní vysvědčení při přijímání na vysoké školy nehraje žádnou roli.
Vláda ale zatím všechny pokusy o maturitní reformu prohrála. Jednak proto, že vždy byly součástí širšího balíku školských reforem a některé části tohoto balíku budily u poslanců oprávněné pochybnosti. Jednak proto, že i maturity se staly předmětem politických hrátek. Zcela bez obalu to loni na jaře vyjádřil poslanec ODS Marek Benda, když řekl, že nejde o to, zda je zákon dobrý nebo špatný, ale jde o to, že před volbami přece nemůže pravice dovolit socanské vládě, aby jí zákon prošel.
Stejně jako předchozí návrhy, i ten nejnovější předpokládá rozdělení maturitní zkoušky na část společnou pro všechny absolventy a část profilovou, kde by si každá škola sama prověřovala vědomosti absolventů vzhledem ke svému zaměření. V rámci společné části by studenti povinně maturovali z českého a cizího jazyka a z jednoho volitelného předmětu. Ministerstvo nabízí matematiku, občanskou výchovu, přírodně-technický základ nebo informačně technický základ. A právě tento výběr zřejmě vyvolá rozpaky.
Zatímco předchozí ministerské koncepce počítaly s matematikou jako s povinným maturitním předmětem, měla úroveň maturit zkvalitnit, nyní je pouze volitelná. Ministryně školství Petra Buzková ale tvrdí, že celá řada lidí ji nepotřebuje ke svému odbornému životu. To je všem hodně polemické tvrzení. Světově uznávaný český matematik Petr Vopěnka, který byl po pádu komunismu krátce ministrem školství, výstižně podotýká, že v každé vědě je tolik vědy, kolik je v ní matematiky. Dá se to říci ještě jinak. Matematika jako jediná věda nejde od omylu k omylu, na rozdíl třeba od chemie, biologie, o tzv. humanitních vědách nemluvě. Jako předmět logický nutí studenty přemýšlet. Nedá se nabiflovat nazpaměť. Především by si ale Petra Buzková a její okolí měli uvědomit, že hlavní těžiště matematiky spočívá v tom, že nepřijímá tvrzení za platná bez důkazů. Vždyť právě na absenci tohoto elementárního matematického myšlení založili svoji kariéru všichni podvodníci světa, včetně politiků. A jen tak mimochodem, kolikrát v praktickém životě byl někdo nucen odpovídat na otázku, kdo to byl Socrates a přesto se o něm učí se samozřejmostí?
