Zlatá ulička
Domečky ve Zlaté uličce na Pražském hradě dnes slouží především jako prodejny suvenýrů ale není to tak dávno - jen půl století, kdy tu ještě bydleli lidé. Za nimi i historií uličky se vydáme se Zdeňkou Kuchyňovou.
"Domečků je 24 a je tam skutečně jeden úplně nejmenší téměř na konci Zlaté uličky a je to opravdu nejmenší dům v celé Praze. Má jen jednu jedinou místnost, v podstatě jediný zazděný výklenek, který byl u zrodu toho domečku."
Jak vypadalo zařízení domečků?
"Zařízení samozřejmě odpovídalo možnostem nájemníků. Ty nejstarší domečky hlavně v období středověku měly opravdu jen to nejnutnější. To znamená stůl, židli a postel se slamníkem. Ale tak jak šel čas a obyvatelé se měnili, byli někteří i majetnější. Ti si zařizovali domečky podle svých možností, ale stále tam ty podmínky byly velmi skromné. Je třeba zajímavé, že ulička neměla dlouho zavedený vodovod - až v podstatě do 40. let 20. století. Na celou Zlatou uličku byl jenom jeden záchod a podobně. Počátkem 20. století byly domečky zařízeny poměrně velmi slušně a jejich nájemci si uvědomili, že právě tato doba velmi přeje poznávání historie a turismu, takže ač třeba v domcích běžně nežili, tak je upravili, zařídili, nazdobili. Každý den domeček otevřeli, posadili se před jeho dveře a lákali kolemjdoucí návštěvníky k nahlédnutí a za to samozřejmě inkasovali nějaký peníz, takže domečky se staly předmětem jejich skromné obživy."
Každý domeček je svým způsobem nějak zajímavý. Pestrá byla i paleta obyvatel Zlaté uličky. Její první obyvatelé byli už vzpomínaní střelci a obránci bran Pražského hradu. Ti v roce 1597 požádali císaře Rudolfa II. o svolení, aby mohli v nově opravené zdi oblouky zazdít a zřídit si v nich komůrky, které by zabíraly jen hloubku výklenků. To vysvětluje miniaturní rozměry domečků. Během staletí se nájemníci domečků měnili, později v 19. a 20. století už existuje i přesný seznam obyvatel Zlaté uličky.
"V modrém domečku číslo 22 dokonce jeden rok svého života strávil Franz Kafka. Ten domeček patřil jeho sestře Otýlii Davidové a ona ho Franzovi poskytla jako klidné místo pro jeho literární tvorbu. Kromě Franze Kafky tam pobývali i další, například spisovatel Mařánek, Eduard Štrorch, dokonce Jaroslav Seifert. Ten bydlel v domku, který přiléhal ke Zlaté uličce, ale bohužel už dnes nestojí a pak je tady ještě jedna opravdu kuriozita pražská i hradní. Když budou posluchači procházet Zlatou uličkou, tak minou domeček, na jehož stěně je dnes už trošku omšelý vývěsní štít s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky. A to nám napovídá, že v tomto domku žila věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem madame de Théb. Je to velká zajímavost a zároveň smutný osud ženy, která v domečku žila před druhou světovou válkou a nakonec zahynula v důsledku mučení při výslechu gestapa."
"Do roku 1953, pak domečky od majitelů odkoupila kancelář prezidenta republiky, nechala je odborně opravit, restaurovat. Při restaurování se také velmi významně podílel známý výtvarník a loutkař Jiří Trnka. Ten v podstatě určil domečkům jejich dnešní barevnost. Nutno říci, že v minulosti takto barevné nebyly. Ale díky té barevnosti dostala ulička trošičku takový pohádkový a velmi malebný charakter."
I Zlatá ulička má jako každé místo na Hradě svoji mystiku. Mezi návštěvníky je hodně rozšířená pověst, že v uličce bydleli alchymisté pracující na dvoře Rudolfa II. Jak však uvedl František Kadlec, není to pravda, alchymisté ve Zlaté uličce nikdy nežili.
"Ale jeden z těch domečků je spojen s postavou tajemného profesora Ula, který podle legendy obcoval v domku s ďáblem a stihl ho podobný osud jako známého doktora Johanna Fausta, že právě ze Zlaté uličky byl odnesen do pekel."
Za tajemstvím Zlaté uličky míří i jedna z procházek, které pořádá již několik let odbor turistického ruchu.
"Chceme přiblížit Pražský hrad více, než nabízí běžná turistická prohlídka. Chceme návštěvníky seznámit se zajímavostmi Pražského hradu, se zajímavými zákoutími a historií některých budov."
Na své si přijdou ti, kteří chtějí poznat blíže historii Hradu, jeho stavební vývoj, Obrazárnu či vzácné vitráže oken katedrály sv. Víta. Správa Pražského hradu nabízí i témata, která uspokojí studenty historie - například dějiny správy v českých zemích. Pro rodiny je pak připravena vycházka Pražský hrad v legendách a pověstech či téma Opravdu na Pražském hradě strašívalo?, kdy návštěvníci hradní strašidla i potkají a mohou si popovídat o jejich osudu.
