Zlatou uličku čekají změny a roční uzavření

Pražský hrad patří k neatraktivnějším kulturně-historickým lokalitám v hlavním městě. Zvláštní pozornost tu vedle dalších dominant poutala vždy i Zlatá ulička, malebné zákoutí s malými domky, o nichž se traduje, že zde sídlili alchymisté císaře Rudolfa II. Ulička se v pondělí na rok uzavřela, aby ji archeologové mohli komplexně prozkoumat a zedníci následně zrekonstruovat.

Hlavním důvodem oprav je podle Správy Pražského hradu to, že kvůli poničené historické kanalizaci zatéká do základů domků ve Zlaté uličce dešťová voda. Také nosné konstrukce v některých domcích bude nutné zpevnit, objevují se totiž problémy se statikou. Do uličky budou zavedeny nové telefonní kabely, IT sítě a bezpečnostní systémy.

Na celou akci Hrad vyčlenil 40 milionů korun. K 30 milionům nákladů na rekonstrukci je totiž třeba ještě připočíst 12 milionů předpokládaných ztrát z pronájmu a vstupného. Opravy se plánují zhruba na jeden rok, ale ředitel odboru cestovního ruchu ze Správy Pražského hradu František Kadlec nevylučuje, že ulička může být uzavřená i déle.

"Ten termín dokončení samozřejmě není stanoven. Rádi bychom byli s pracemi hotovi do léta příštího roku, ale víte, že zpravidla když se začne s nějakou rekonstrukcí, tak se nečekaně objeví další problémy, o kterých zatím netušíme. takže všechno ukáže až realita, až se začně v uličce pracovat."

Zatímco dosud byla ulička sídlem prodeje turistických suvenýrů, po rekonstrukci by měla být spíše historickou expozicí, plánuje Správa Pražského hradu. Podle Kadlece se v uličce objeví nové expozice.

"Chtěli bychom, aby tu návštěvník našel i něco víc než jen zajímavé, pitoreskní domečky, proto jsme se rozhodli, že do některých z nich nainstalujeme expozici, která bude evokovat způsob života ve Zlaté uličce během staletí."

Skromná obydlí ve Zlaté uličce jsou dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydlela zde hradní čeleď, hradní střelci, snad zlatníci. Nepodložené pověsti uličku spojovaly s alchymisty na dvoře císaře Rudolfa II. Archeologové ale žádné baňky a křivule v zemi neočekávají. Více Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu

"Je to velmi zajímavý areál, o kterém my víme velmi málo. Není moc známo, že Pražský hrad byl původně velmi protáhlý sklanatý hřbet, který právě v těchto místěch velmi prudce klesal jak směrem na sever k Jelenímu příkopu, tak směrem na východ k městu. my se podíváme i na to podloží a můžeme tam očekávat staré vrstvy možná i z pravěku nebo z časného středověkého osídlení Pražského hradu"

Kopat se totiž bude místy až do hloubky 6 metrů, kde toto skalnaté podloží leží.

Správa Hradu plánuje, že ve zhruba polovně objektů po rekonstrukci otevře nové expozice, které budou dokumentovat život v uličce v letech 1600 až 1956, například renesanční krčmu, barokní domek ranhojičky nebo domácnost amatérského filmaře Kazdy, kde se budou promítat filmy z minulosti Hradu.

Foto: Štěpánka Budková