Zlepšit zobrazování pomáhá endoskop s vláknem o tlouštce vlasu. Tomáš Čižmár získal evropskou cenu
Zlepšit možnosti zobrazování v medicíně pomáhá endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu. O jeho vývoj se zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila" endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho ocenila Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society).
Co je vlastně endoskop?
"Obecně je endoskop zařízení, s jehož pomocí se dá zobrazovat všude tam, kde není snadný přístup. To znamená, že jeho zásadní vlastnost je, že je hodně tenký."
To zobrazování se provádí pomocí endoskopu s vláknem o tloušťce lidského vlasu. Jak si to můžeme vůbec představit?
"Naše endoskopy jsou vyvíjené především pro potřeby v neurovědách. To znamená, že je využíváme především pro studium zvířat. To samotné vlákno je dlouhé asi jen několik centimetrů. Není v podstatě srovnatelné s délkou běžných endoskopů, které byste našla v lidské praxi. To zařízení je poměrně veliké, ale na jeho konci právě vychází to světlo z tenoučkého optického vlákna. Ten náš největší přínos je právě v tom, zařídit, aby to světlo vycházelo ven z toho vlákna tím správným způsobem pro osvětlení těch objektů."
Výzkum pomůže objasnit demenci či autismus
Tomáš Čižmár svým výzkumem nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné choroby, jako třeba demenci. Ocenění European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dosáhli kvalitních a originálních výsledků. Co může výzkum přinést zdravotnictví?
"Naším cílem je objasnit, jak funguje mozek a jeho poměrně složité procesy, a potom studium neurodegenerativních a neuronálních poruch, jako jsou třeba demence nebo autismus, Parkinson a podobně. Výzkum začíná vždy probíhat u zvířat, a i zde se dají nalézt strategie, jak proti těmto onemocněním bojovat.
Spolupracujeme s institucemi, jako je ústav neurověd v Magdeburgu. Vlastně se dozvídáme o různých nových mozkových drahách a procesech, které doposud nebyly známé. Já vedu dvě laboratoře. V Německu v Jeně na Ústavu fotonických technologií vyvíjíme právě ty nové vláknové technologie, a v Brně máme možnosti toto všechno aplikovat na testovacích zvířecích modelech," říká Tomáš Čižmár, který se kromě světa vědy věnuje i paraglidingu.
