Žlutice na Karlovarsku
V následující rubrice se vypravíme na Karlovarsko a společně se Zdeňkou Kuchyňovou zamíříme do Žlutic. Dnes si budeme povídat o historii tohoto kdysi husitského města.
O Žluticích se hovoří jako o městu husitských tradic, bohaté historie a kulturních památek. Leží v údolí říčky Střely a v sousedství vrchu s názvem Vladař, na kterém byla svedena husitská bitva. Jak uvedl žlutický starosta Jaroslav Vojta, městečko, kde nikdy nebyl příliš rozvinutý průmysl, se teď potýká s nezaměstnaností kolem 13 procent. Velkým problémem je i nedostatek peněz na opravu památek.
Žlutice jsou velmi staré město. První zmínka je už z roku 1186. Jak uvedl dlouholetý pracovník místního muzea, historik Jaroslav Vosecký, tehdy mezi českým knížetem Bedřichem a Kladrubským klášterem na plzeňsku došlo ke směně několika desítek vesnic a mezi nimi se objevily také Žlutice.
"Založení města dáváme do konce 13. století. Proč město právě tady? Tady vedla zajímavá obchodní cesta. Solní cesta z Německa, z Chebska do Prahy no a tak na té cestě páni z Oseka a Riesenburka založili město Žlutice."
"To byl nižší šlechtic, původem z Moravy, patrně od Kyjova a ten se tady zapsal jako muž, který v roce 1426 dobyl Žlutice a krátkou dobu je držel. Byl to voják, tak tady nám obnovil hrad Nevděk, zpevnil obrněnou tvrz Mazanec, opevnil městský hrad, přímo v centru města a později se stal ještě hejtmanem žateckým a litoměřickým a ten jeho rod se pak rozrostl na tři větve. Ta žlutická větev tady byla skoro sto let, než Žlutice přešly do panství pánů z Plavna."
Největšího rozkvětu dosáhly Žlutice v období renesance, kdy zde vzniklo naprosto unikátní dílo 16. století - tzv. Žlutický kancionál, což byl česky psaný náboženský zpěvník. Kniha má kolem tisíce stran, z nichž několik desítek je ilustrováno. Zpěvník vznikl v dílně Jana Táborského z Klokotské hory, noty maloval Vavřinec Bílý a iluminace jsou dílem Fabiána Puléře. Dílo začalo vznikat v roce 1558 a po osmi letech bylo dokončeno.
"Jedna hovoří o tom, jak Nevděk ke svému jménu přišel. Nevděk to je hrad v dolní části Žlutic. Asi to vzniklo tak, jak to legenda líčí, že paní na hradu - paní Agáta - nebyla spokojena s rozhodnutím Karla IV, že zboural její hrad, hrad Riesenburk , a že je to vlastně "nevděk", za ty její předchozí služby českému království. Pak je tu legendární povídání o žlutickém podzemí. Ale jestli v některých těch podzemních chodbách a sklepích je skutečně otištěna ruka nějakého ďábla s nevěrnou kovářkou, jak říká legenda, těžko říct. A pak tam bylo povídání o dvanácti zakopaných zlatých soškách apoštolů. O Velikonocích 1422 sem přitáhli pražští husité a ledacos tady sebrali. Možná, že před nimi někdo ukryl i těch 12 zlatých sošek apoštolů."
