Změnil balíček postavení Fischerovy vlády?

Eduard Janota (vlevo) a Václav Fischer, foto: ČTK

Vláda minulý týden přijala návrh rozpočtu pro příští rok a předložila jej ke schválení poslancům. Jeho sestavení umožnilo předchozí přijetí úsporných legislativních změn v Poslanecké sněmovně, kde se to neobešlo bez dramatických scén. Změnila se tímto politická poloha Fischerovy vlády?

Eduard Janota (vlevo) a Václav Fischer, foto: ČTK
Balíček úsporných opatření v Poslanecké sněmovně prošel, i když se ještě den před jeho pátečním schválením zdálo, že se poslanci jednotlivých stran za žádnou cenu nemohou dohodnout. Těžko říci, co je nakonec přimělo ke kompromisům. Šušká se, že by to mohlo být poměrně razantní vystoupení premiéra Jana Fischera, který pohrozil demisí, pokud nebude schodek návrhu rozpočtu na příští rok menší o 70 miliard korun. A tak ze svých požadavků slevili jak občanští, tak sociální demokraté a pro upravenou verzi úsporného balíčku zvedli ruku poslanci všech stran zastoupených ve sněmovně kromě komunistů.

Mirek Topolánek, foto: ČTK
"To hlasování učinilo základní předpoklad, nikoliv jistotu, že bude schválen státní rozpočet, že se vyhneme rozpočtovému provizoriu,"řekl po hlasování předseda ODS Mirek Topolánek a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek mu více méně přizvukoval:

"Hlasovali jsme pro protideficitní balíček, i když s celou řadou věcí velmi nesouhlasíme. Souhlasili jsme, protože ve výdajové části jsou věci prakticky na rok."

Premiér Jan Fischer poslancům hned po hlasování o balíčku poděkoval za jeho schválení. Sněmovna podle něj "výslednou racionalitou" otevřela cestu k sestavení rozpočtu a zamezila tak "neslýchaným problémům" pro budoucnost země. Premiér Fischer bere schválení vládního úsporného balíčku jako vyjádření podpory Poslanecké sněmovny a podstatné části politického spektra:

Jan Fischer, foto: ČTK
"Já cítím především podporu pro to, aby vláda mohla dostát svému závazku a v rozumné výši připravit státní rozpočet, ale samozřejmě vláda bude pracovat na svém programu do období řádných voleb. Bude ho nepochybně konzultovat s demokratickými politickými stranami. Nemůžeme tady žít v nějakém programovém vakuu. Přece jen vláda v tom formátu, ve kterém pracovala, měla mandát do původně předčasných voleb, čili budeme muset určitě hodně vést debatu o tom, jak bude vypadat období do řádných voleb. Samozřejmě už to nebude takový formát jako předtím, kdy se strany o něčem poradily samy. Tentokrát to bude debata politických stran s reprezentantem vlády, a já pevně věřím, že bude mít dobrý výsledek a korektní a slušnou správu této země až do řádných voleb."

Je tedy pozice premiéra Fischera po hlasování o úsporném balíčku silnější než předtím? Šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery je podle svého vyjádření pro Český rozhlas o tom přesvědčen:

"Já myslím, že nepochybně silnější pozici a silnější mandát. A to nejen proto, že mu prošel ten balíček, ale zároveň proto, že jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně během projednávání balíčku bylo poměrně výrazné, silné, a myslím, že mělo i vliv na změnu rozhodnutí ČSSD. Soudím, že právě tímto vystoupením změnil pozici vlády, která jenom trpně čekala na to, co udělají politické strany. Teď se stala vlastně tím, možná by se dalo říci, nejsilnějším aktérem. Ještě nedávno se zdálo, že téměř všechny strany budou chtít, aby vláda požádala o důvěru, aby si obnovila mandát. V tuto chvíli se ale zdá, že už ty názory nejsou tak jednotné. Myslím si, že ta chuť bude upadat. Možná také naznačí to, s jakým programem nebo plánem přijde premiér Fischer za politickými stranami, a pokud tam nebude nějaká větší kontroverze, tak možná ani to obnovení mandátu v Poslanecké sněmovně nebude zapotřebí."

O posílení pozic Fischerovy vlády nepochybuje ani politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle jeho názoru politické strany nebudou riskovat nové hlasování o důvěře vládě.

"Já myslím, že ne. A myslím, že to nechce riskovat ani premiér Fischer. On zvolil taktiku, že přece jen je opatrný, nešel do konfliktu s politickými stranami, které jeho vládu ustavily, nešel do konfliktu natvrdo, zvolil takovou zlatou střední cestu, že nepožádá přímo o vyslovení důvěry nebo nespojí to hlasování s důvěrou. Ono to samozřejmě ani v tom zkráceném legislativním řízení nebylo možné, ale bylo by to možné udělat třeba v souvislosti s nějakým jiným návrhem zákona. Prostě řekl, že považuje to hlasování za de facto důvěru, a když nakonec ty změny prošly, tak už v tom sněmovním projevu řekl, že to považuje za jakési faktické vyslovení důvěry. Zvolil taktiku napůl opatrnou, napůl důraznou a zatím mu to myslím vyšlo."

Posunula dohoda o úsporném balíčku politické strany u nás k větší komunikativnosti, anebo si budou naopak lépe pamatovat všechny invektivy, které ve sněmovní debatě zazněly?

"Myslím, že ji nikam neposunula. Musíme si uvědomit, že po zrušení předčasných voleb vlastně začíná něco, co bychom mohli nazvat dlouhou kampaní. Prostě teď budou strany využívat každého důležitého hlasování ve sněmovně nebo nějakých událostí k tomu, aby se předvedly před voliči, aby získaly voličské hlasy právě už i s výhledem na volby, které se vší pravděpodobností, takřka jistotou, budou v řádném jarním termínu. Celé dění ve sněmovně tomu odpovídá. Poslanci se tam dva dny dohadovali, a pokud je to jednání ještě navíc medializováno, tak oni se toho snažili využít k oslovení voličů. Jakmile ale pak došlo na hlasování, tak se ukázalo, že když čelili hrozbě, že by Jan Fischer podal demisi nebo že by vláda padla, tak se toho přece jen lekli a schválili ten úsporný balíček," soudí politolog Josef Mlejnek.