Značka UNESCO přinese hřebčínu i Krušnohoří prestiž i větší nápor turistů

Česká republika se od soboty 6. července může pyšnit dalšími dvěma zástupci zapsanými na Seznamu hmotných památek světového kulturního dědictví UNESCO. K lokalitám s významem pro celé lidstvo nově přibyl Hornický region Krušnohoří a Krajina pro chov koní v Kladrubech. O jejich zápisu rozhodli delegáti organizace na zasedání v ázerbajdžánském Baku. Celkem tak má Česko na seznamu UNESCO 14 hmotných památek. Mezi nimi jsou třeba Lednicko-valtický areál, Zámek Litomyšl nebo historická centra Českého Krumlova, Prahy či Telče.

Krušné hory, foto: Aagnverglaser, CC BY-SA 4.0

Důl Mauritius, foto: Weirdmeister, CC BY-SA 4.0

Pro Českou republiku znamená nový zápis na Seznam světového dědictví úspěch po 16 letech. Naposledy se mezi památky UNESCO dostala Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči v roce 2003. O zapsání do seznamu usilují i další místa v ČR. Mimo jiné Žatec jako město chmele. Původně se o tom mělo rozhodnout již loni v létě, řízení se ale protahuje.

Návrh na zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří podalo společně Česko a Německo. Region se staletou hornickou tradicí tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska, českou stranu reprezentuje pět zapsaných lokalit.

"Z Karlovarského kraje nás tam reprezentuje Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova a na straně Ústeckého kraje je to Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník," vyjmenovala hejtmanka Karlovarského kraje (ANO) Jana Mračková Vildumetzová.

Zápis na seznam podle ní znamená pro region prestiž a také zlepšení cestovního ruchu v této oblasti. „Jednotlivá místa budou muset v současné chvíli být také připravena na větší příliv turistů,“ dodala.

Boží Dar, foto: Joadl, CC BY-SA 3.0 AT

V Krušných horách se od 12. až do 20. století těžily a zpracovávaly různé rudy, zejména stříbro, cín, kobalt, nikl, železo a naposledy uran. Díky tomu vznikla jedinečná hornická krajina s unikátními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby.

Krušné Hory byly také významným centrem hornických vynálezů a inovací, které se úspěšně šířily do celého světa. Například v oblasti čerpání důlních vod a hutnictví. "Vždycky když se objevila nová technologie, která umožnila podzemí prozkoumat trochu víc, tak se s tím objevila nová ruda a nový způsob, jak ji dostat na povrch," dodává vedoucí oddělení UNESCO Ministerstva kultury Dita Limová.

Význam Krušných hor byl nezanedbatelný i pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také vývoj měnových systémů v Evropě i na celém světě. To dokládá i příběh jáchymovských stříbrných tolarů. Ty se razily ve zdejší mincovně od roku 1520 a staly se celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince. Od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému, který se v řadě zemí Evropy uplatňoval až do konce 19. století. Z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno nejrozšířenější světové měny - amerického dolaru.

Trochu nečekaný zápis hřebčína

Hřebčín Kladruby nad Labem, foto: Lubomír Havrda, CC BY 3.0

Národní hřebčín Kladruby nad Labem přibyl na seznam UNESCO tak trochu nečekaně. Ještě v květnu totiž pardubické hejtmanství uvedlo, že si na rozhodnutí komise musí kvůli neúplné dokumentaci počkat až do příštího roku. Už v květnu ale byly splněny dvě ze tří podmínek. Že se zápis podaří už tento rok, přesto autoři návrhu nečekali.

"Jsme překvapení, ale mile překvapení. Pro nás je to i závazek pro to abychom budovali dál návštěvnickou infrastrukturu,"řekl Českému rozhlasu zástupce hřebčína Radek Václavík. Hřebčín mezitím také musí pro mezinárodní komisi UNESCO dokončit co nejdřív řadu doporučujících podmínek

Česká republika o zápis kladrubského hřebčína usilovala přes deset let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byl zařazen v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem předložilo Česko v lednu 2018.

Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Samotný Národní hřebčín byl založený ve druhé polovině 16. století a je jedním z nejstarších svého druhu na světě. Je zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní - koně starokladrubského. Ti jsou zde chovaní kontinuálně více než 400 let. Toto plemeno bylo zřejmě jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Pro ceremoniální účely císařského dvora byli využíváni bělouši, vraníci sloužili také církevním hodnostářům.

Areál kladrubského hřebčína se rozkládá na ploše 1.200 hektarů v Polabské nížině. Krajina kolem hřebčína je pak unikátní tím, že byla utvářená právě chovem a výcvikem ceremoniálních kočárových koní.

Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.