Krušnohoří fungovalo v 16. století jako evropské Silicon Valley

Jáchymov, foto: Devilsanddust CC BY-SA 3.0

Sasko a Česká republika požádali o zapsání Krušnohoří na seznam UNESCO. Myšlenka nominovat vybrané hornické památky k zápisu na seznam UNESCO vznikla na saské straně v roce 1998. Zhruba po deseti letech se do projektu zapojily Ústecký a Karlovarský kraj.

Jáchymov,  foto: Devilsanddust CC BY-SA 3.0
Mezi česká města spojená s důlní činností patří například Hora Svaté Kateřiny, Krupka, Cínovec, Boží Dar či Jáchymov. Doklady těžby a zpracování kovů se tu objevují už ve 12. století, připomněl Michal Urban, ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory, která zpracovávala potřebnou dokumentaci.

"Zmínil bych zejména období 16. století, kdy Krušnohoří fungovalo jako jakési tehdejší Silicon Valley, laboratoř, odkud se šířily nové vynálezy a inovace v oblasti hornictví po celé Evropě, a po celém světě. Vznikla zde spousta technologií, speciálně na čerpání vody, zpracování rud. Vyvinul se tu administrativní systém, který se potom stal vzorem pro většinu báňských revírů po celé Evropě. Krušnohoří mělo i výrazný vliv na evropské měnové systémy, a to díky jáchymovskému tolaru, který se razil od roku 1520. Na více než 300 let ovlivnil podobu evropských měnových systémů. A nejenom evropských. Jak známo, od jména tolaru je odvozen i název amerického dolaru."

Hora Svaté Kateřiny,  foto: Jirka Dl,  CC BY-SA 3.0
Promítá se v nominaci i kulturní aspekt, život obyvatel Krušnohoří?

"Ano, to je velmi podstatná součást. Krušné hory jsou specifické i tím, že zde zejména v 15. a 16. století vznikla horní města, a těchto měst je zde nejvíc na světě, přes padesát. Je to koncentrace, která je unikátní. Tato města, která jsou dodnes dochovaná, dokládají jak kulturní a sociální, tak i ekonomický vývoj Krušnohoří."

Podle původních informací bylo k zápisu vybráno 85 součástí Krušnohoří. Většina je z Německa, z Česka pouze šest. Proč tento nepoměr?

"Tento počet byl stanoven původně, ale nominace, která byla podepsaná v pondělí v Drážďanech, už má ty počty jiné. Na německá straně je součástí 17, a na české straně 5. Je třeba brát v úvahu, že saská strana Krušných hor je podstatně větší, a díky vývoji po roce 1945 zachovalejší. Na české straně Krušných hor došlo po druhé světové válce k vysídlení německého obyvatelstva, k přetrhání vazeb, a některé objekty byly také zbourány. Takže na německé straně je památek dochováno více."

Nominace byla jednou stažena. Jaké byly důvody?

Boží Dar,  foto: Ondřej Žváček,  CC BY-SA 3.0
"Ke stažení došlo v roce 2016 po dohodě s organizací ICOMOS, což je poradní organizace UNESCO. Hlavní důvody byly dva. Na německé straně tam těch součástí bylo mnoho, a nedávaly dobrý obraz o hornické krajině, protože to, co nominujeme, je krajina, a nikoliv jednotlivé lokality. Na německé straně proto došlo k redukci, respektive spojení jednotlivých součástí do větších krajinných celků. A za druhé, jsme se s organizací ICOMOS znovu zamysleli nad jedinečností Krušných hor, a více jsme vyzdvihli některé aspekty, zejména ten obrovský přínos pro rozvoj technologií, pro rozvoj báňského školství, administrativy, mincovnictví, pro rozvoj horních sídel, a tak dále."

Kdy budete vědět, zda bylo Krušnohoří úspěšné?

"Pokud ten proces poběží standardně, tak do 1. února příštího roku bude žádost do Paříže podána. Pak začne schvalovací řízení, které by mělo vyvrcholit v polovině roku 2019, kdy doufáme, že Krušné hory na zasedání UNESCO budou přijaty mezi světové jedinečné lokality."