Krušnohoří a UNESCO – překvapivé spojení, které by se mohlo stát skutečností

Mědník / Kupferhübel (Foto: Horst74, Wikimedia CC BY 3.0)

Krušné hory - trochu pozapomenutá oblast České republiky, místo, u kterého by jen málokoho napadlo, že by mohlo stanout po boku Velké čínské zdi, pozůstatků indiánských civilizací nebo třeba idylicky působícího lednicko-valtického areálu. Nicméně i to by se mohlo stát, Montanregion Krušné hory - Erzgebirge usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Důvody, proč by mělo být Krušnohoří na seznam zapsáno, vysvětlí v dnešní rubrice Zaujalo nás ředitel společnosti Montanregion Krušné hory - Erzgebirge Michal Urban:

Michal Urban, foto: projekt Znovuobjevené Krušnohoří
"Světová jedinečnost Krušných hor spočívá v několika záležitostech, které jsou opravdu mimořádné a dají se shrnout do minimálně tří faktorů. Prvním je to, že na relativně malém prostoru Krušných hor se nachází a bylo zde dobýváno mimořádně pestré spektrum nerostných surovin. Šlo nejen o rudy stříbra, cínu, železa, mědi až po uran, ale i nerudných surovin. Tato koncentrace na jednom prostoru je skutečně unikátní. Druhá věc je ta, že nerostné suroviny se zde dobývali a zpracovávaly po velmi dlouhou dobu, po více než 800 let, pokud pominu prehistorické období. Za tuto dobu, od poloviny 12. století až do současnosti zde hornictví a hutnictví přispělo k tomu, že se zde specifickým způsobem formovala příroda, ale i kultura a lidé, hospodářství...vlastně celá společnost. V tomto je úloha hornictví naprosto nezastupitelná. Konečně třetí věcí je, že s tím celým vývojem je spojen vznik celé řady dokladů, které ten vývoj po dobu 800 let jednoznačně dokumetují. Nejsou to jen hornické památky nad zemí a pod ní, ale také horní města se svým specifickým urbanistických řešením a zvyky a tradice, které přežívají dodnes. A v neposlední řadě jde i o vědu a vzdělávání. Celkově lze říct, že na světě není žádný jiný region, který by tolik přispěl ke vzniku a vývoji hornických věd a věd o zemi jako Krušné hory."

České i německé památky na doby prosperity i utrpení

Spolupracujete i s druhou, německou, stranou Krušných hor?

Krušné hory, pohled z Liščího vrchu, foto: Miloš Turek
"Ta spolupráce je od začátku velmi intenzivní, protože je to společný německo-český projekt Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří. Už z toho vyplývá, že se to vztahuje na celé území Krušných hor. Jak na české straně, tak na saské straně bylo vybráno několik součástí, které právě reprezentují celou tu hornickou kulturní krajinu."

Můžete některé jmenovat?

"Pokud jde o českou stranu, tak tam těch součástí je šest. Je to jednak území v okolí Jáchymova, potom okolí Abertam, Horní Blatné a Božího Daru, okolí Krupky. To jsou poměrně velké krajinné areály. Pak jsou tam menší lokality, jako je národní kulturní památka Rudá věž smrti, vápenka v Háji u Ličné pod Klínovcem a vrch Mědník nad obcí Měděnec."

V jaké fázi teď se svým projektem jste a co bude následovat?

Vrch Mědník, foto: Horst74, Wikimedia CC BY 3.0
"Loni v lednu byla podána společná žádost o zápis hornické kulturní krajiny na výbor světového dědictví do Paříže. Nyní jsme v takové fázi, že příští měsíc by do Saska i České republiky měli přijet experti z UNESCO, kteří budou přímo na místě posuzovat, v jakém stavu ty jednotlivé památky jsou a jak budou do budoucna chráněny. Budou posuzovat i plán celé oblast. Jejich posudek bude potom jedním z kritérií, jestli UNESCO příští rok na zasedání výboru světového dědictví v polovině příštího roku rozhodne o zápisu nebo ne. My doufáme, že experti posoudí kvality regionu a k zápisu v červnu příštího roku dojde."

Pokud by se tak stalo, šlo by o první památku UNESCO v Karlovarském kraji.

www.montanregion.cz

Autor: Martina Bílá
klíčové slovo:
spustit audio