Známý neznámý mistr Jan Hus III.

Byl mistr Jan Hus z jižních Čech nebo od Prahy? A jaký byl jeho vzhled? Vypadal jako vysoký vousatý asketa, jak jej známe především z romantického uměleckého ztvárnění, nebo byl menšího vzrůstu a spíše silnější postavy? Odpovědi na tyto otázky se dovíte v Historických obzorech.

Známý neznámý mistr Jan Hus III.

Jan Hus

Spor o místo narození českého reformátora je poměrně starého data. V podstatě se objevují jen dvě možné lokality Husova rodiště: Husinec u Prahy, a Husinec u Prachatic, kde je dokonce možné navštívit mistrův rodný domek.

"Ten Husův rodný domek je tam od počátku 17. století, ale už zhruba od roku 1480 máme doloženo to, že Husova matka vedla malého Husa do Prachatic do školy. Čili ukazuje to, že pětapadesát let po Husově smrti už tradice v Husinci u Prachatic existovala. Na druhou stranu existuje záznam o Janovi z Husince, který se přihlásil k vysvěcení na kněze v roce 1400, kde se píše Jan Michalův z Husince, kraj Boleslavský. To by ukazovalo zase spíše na Husinec u Prahy. Ale je tu jeden problém, totiž že ti žadatelé o kněžské svěcení se nemuseli přihlašovat z místa, odkud pocházeli, nýbrž z místa, kde momentálně působili nebo bydleli. V tomto případě je to neřešitelné. Je-li Jan z Husince - a vypadá to, že ano, protože Hus všude uvádí, že získal kněžské svěcení 1400/01, tak se jeho otec jmenoval Michal. Jméno matky neznáme, podle Husa jen víme, že to byla zbožná žena. Hus měl také bratra, který měl minimálně dva syny, kteří zlobili, takže Hus nedoporučoval, aby se z nich stali kněží, protože by z nich nebyli dobří kněží,"

říká historik Petr Čornej. Podle něj pro Husinec u Prachatic svědčí také skutečnost, že nad Husem držel ochrannou ruku Křišťan z Prachatic a dále, že notář Mikuláš z Prachatic nazývá Husa svým kompatriotou, tedy spolukrajanem. Dalším - a snad ještě větším - otazníkem je Husova podoba. Autentický Husův portrét neexistuje a jediné odkud lze čerpat údaje o Husově vzhledu, jsou, jak připomíná Petr Čornej, rukopisy a kroniky kostnického koncilu od Ulricha Richenthala.

Jan Hus

"Tahle ilustrovaná knížka - mluví se o ní dokonce jako o picture book, protože to jsou takřka reportážní obrázky z koncilu, se zachovala v několika exemplářích, které se od sebe liší. Nejstarší je z roku 1420 a nejmladší z druhé poloviny nebo z konce 15. století, čili můžeme předpokládat, že i ti malíři především sledovali schéma. Ale ne například u Zikmunda, ten si je tam podobný. Nemůžeme říci, že je tam Hus vyloženě malý, spíše menší postavy nebo menšího středního vzrůstu a pokud jde o jeho tloušťku nebo zavalitost, tak to je trochu neprůkazné, protože je tam zobrazen v nějakém tom rouchu, v němž je veden na popravu, takže těžko sledovat nějaké jeho tělesné proporce. Ale na to, že je po více než půlročním žalářování, hubený nevypadá. Ale ani nevypadá jako tlouštík. Je tedy taková otázka, zda ta představa tlustého malého Husa nesouvisí také s jeho jménem, protože katolické invektivy vždy říkaly, že čeští šlechtici krmili tu hus, že nad ním drželi ochrannou ruku a zda tedy do té představy Husa jako malého tlouštíka se nepromítá něco z těchto dobových invektiv. Jasné je, že byl Hus bezvousý, že měl tonzuru a že tedy nevypadal jako ten protestantský pastor, jak ho známe z umění 19. století nebo ze Šalounova pomníku."

Podle Petra Čorneje je přitom zajímavé, že obraz Husa jako suchého hubeného intelektuála s bradkou do špičky vytvořil německý malíř Hans Holbein v době luterské reformace a tento obraz se pak zásluhou luteránů a dalších nekatolických církví šířil a přerostl do obecného povědomí.

"Když byl točen film Jan Hus, tak režisér Vávra s Milošem Václavem Kratochvílem a se svým poradcem, historikem Josefem Mackem, sbírali podklady, jak zpracovat Husovu podobu, jak toho Štěpánka namaskovat. Nakonec zvolil takový kompromis, do doby koncilu je Hus bezvousý, ve vězení se nechává zarůst a na hranici už potom umírá v té podobě, jaká je obecně známá, takže vidíme, že se tady dá pracovat různými způsoby, ale tu historickou realitu už asi nikdy netrefíme,"

uzavírá profesor českých dějin Petr Čornej.