Zpochybněné předsednictví

V Evropské unii a zvláště v Evropském parlamentu prý každým dnem sílí hlasy, volající po prodloužení nynějšího francouzského předsednictví na úkor následujícího předsednictví České republiky. Napsal to ve středu rakouský deník Kurier. Co je na tom pravdy a jak reagují naši politici?

Zleva: Alexandr Vondra, Mirek Topolánek a karel Schwarzenberg, foto: ČTK

Podobné hlasy se zřejmě skutečně ozývají, avšak spíše zákulisně, ne v oficiální rovině. Určitou skepsi v Evropské unii ohledně toho, jestli si dokážeme poradit s tak velkými výzvami, jako jsou finančně-hospodářská krize, irské odmítnutí lisabonské smlouvy nebo situace v Gruzii, připustil i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Možnost, že by Česko mohlo přijít o předsednictví a prodloužila se vláda Francie v Evropské unii, rozhodně odmítl. Rotace předsednictví v sedmadvacítce by podle jeho slov měla být zachovaná:

"Pravidla Evropské unie jsou pravidla Evropské unie, ty se budou dodržovat. My ještě nejsme tak dobře známí, je pravda, že nejsme zrovna velmoc a že se musíme vypořádat s problémy, které teď budou na stole během našeho předsednictví. To je pravda, nebudeme to mít lehké. Také se tudíž velmi pečlivě připravujeme na to."

Nicolas Sarkozy, foto: ČTK

Také premiér Mirek Topolánek podobné úvahy, jaké na svých stránkách otiskl rakouský deník Kurier, odmítá:

"V různém tisku v Evropě i na světě, speciálně bulvárního charakteru, se dočtete různé věci. Já to pokládám v tuto chvíli za vyloučeno. My se připravujeme velmi intenzívně na předsednictví. Domnívám se, že všichni, kteří s námi komunikují, ví, že to zvládneme."

Francouzský odpoledník Le Monde s odvoláním na poradce prezidenta Nicolase Sarkozyho napsal, že hlava Francie se patrně pokusí zastínit české předsednictví v Evropské unii v první polovině příštího roku prostřednictvím eurozóny, v jejímž čele bude chtít zůstat ještě rok. List napsal, že Sarkozy chce prostřednictvím finanční krize zabít dvě mouchy jednou ranou: prosadit své ekonomické vize a v čele eurozóny vyšachovat z politického výsluní Česko a Švédsko. Český vicepremiér pro Evropskou unii Alexandr Vondra označil záměr posílit vliv zemí eurozóny v unii pod vedením Francie za nemoudrý krok, který bude spíš rozdělovat sedmadvacítku, a vyzval k opatrnosti:

"Oni se představitelé eurozóny na úrovni ministrů financí a centrálních bankéřů už léta scházejí, ta spolupráce funguje bezvadně za účelem stability právě členských zemí eurozóny, tedy těch, co platí eurem. Ale tyto nápady na politickou invazi do této dobré spolupráce centrálních bankéřů a ministrů financí jsou svým způsobem velmi riskantní, protože zakládají potenciál pro nestabilitu jak mezi členskými státy eurozóny a nečlenskými státy eurozóny, tak dokonce i v tom vzdálenějším horizontu uvnitř států eurozóny, protože je známo, že názory třeba Francouzů a Němců na to, jak tu měnovou stabilitu zajišťovat, se často velmi významně liší."

Alexandr Vondra soudí, že nelze měnit daná formální pravidla pro šestiměsíční předsedání členských zemí v Evropské unii bez dohody všech. "Bypassem se reaguje na infarkt, ale jako metoda práce v unii vhodný není. Evropská unie infarktem, věříme, netrpí," zdůraznil Vondra.