Zpráva kontrarozvědky pobouřila žalobce i soudce
Předmětem zájmu organizovaného zločinu se stále častěji stává justice. Tato informace se objevila ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za loňský rok. Podle ní má kontrarozvědka informace o korupci na různých úrovních soudů. Žalobci i soudci jsou tvrzením pobouřeni a vadí jim, že BIS informace neprodleně nepředává policii.
Bezpečnostní informační služba ve své zprávě za rok 2005 uvedla, že má informace o korupci na různých úrovních soudů.
"Do korupčního chování jsou zapojeni i někteří advokáti a státní zástupci. To všechno dohromady samozřejmě ohrožuje chod státu při vymáhání a dodržování práva. Patří sem i další jev. Jde o snahy navzájem propojených osob například v advokacii, v samosprávě nebo ve školství, které se korupcí a různými závazky snaží vytvářet sítě účelových vztahů v justici, v policii, v politice. V tomto případě jde obvykle o lidi s právními znalostmi, s kontakty a s vlivem,"
říká mluvčí BIS Jan Šubert. Podle něj je tato zpráva kontrarozvědky určená veřejnosti. Konkrétní a adresné informace předává služba vládě a prezidentovi. Státní zástupci a soudci jsou však tvrzením pobouřeni. Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera podotkl, že ve zprávě je jako zlatý hřeb zmiňován soudce Jiří Berka, který je souzen v kauze údajně zmanipulovaných konkurzů. Jenže jde o případ, který se táhne od roku 2003, tedy nic nového. Nespokojený je i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Také podle něj je zpráva příliš obecná a zároveň závažná. Připomněl, že několik nevládních organizací obecně nepovažuje soudy za korupcí ohrožené prostředí. V otevřeném dopise řediteli BIS Jiřímu Langovi proto uvádí, že takto formulovaná tvrzení mohou ve veřejnosti budit dojem, že do české justice prorůstá organizovaný zločin systémově a dlouhodobě. Tvrzení tak ve své obecnosti zpochybňuje práci 3000 českých soudců. Konkretizovat zprávu chce po BIS i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"Osobně si myslím, že korupce je projevem selhání jedince. Těžko lze nastavit nějaká stoprocentně funkční systémová opatření. Nejlepší efekt do budoucnosti by myslím mělo potrestání pachatelů. Mnozí by se potom takového protiprávního jednání vyvarovali."
Podle mluvčího BIS má ministr možnost dostat se ke konkrétním informacím, když si utajenou zprávu vyžádá na vládě. Zpravodajská služba uvádí, že existuje několik modelů, jak v průběhu trestního řízení diskreditovat, kompromitovat nebo zastrašovat státní zástupce. Obžalovaní a jejich týmy se tak snaží buď zmírnit vznesená obvinění, nebo docílit toho, aby žalobce od konkrétního případu úplně odstoupil. Zejména u okresních soudů dochází podle BIS prostřednictvím finančních úplat soudcům k udělování neoprávněných výhod vězňům. Podle ministra Pospíšila nemá tato vláda na systémová opatření dostatek času. Přesto připravuje protikorupční opatření.
"Například v oblasti legislativního procesu chceme, aby občané mohli připomínkovat právní předpisy. Mají to některé státy západní Evropy, jde o takovou veřejnou námitku proti návrhu zákona a věřte, že to velmi pomáhá tomu, aby se do zákona nedostaly různé lobbystické návrhy. To je také obsažené v materiálu BIS. Chceme rovněž zřídit v rámci justice tzv. zvláštní senáty, které by byly vysloveně vyhrazeny na trestání korupce."