Zřekne se Česko kvůli obchodu s Čínou podpory dalajlámy?

Dalajláma, foto: Tomáš Adamec

Česká vláda ustupuje v zájmu obchodu s Čínou od kritiky stavu lidských práv. Potvrdila to nedávná návštěva ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Číně. Bude ještě Česko hájit lidská práva tak, jak jsme tomu byli zvyklí z dob Václava Havla? Stojí nám za to vyměnit dalajlámu za export? I na to se autorka zeptala náměstka ministra zahraničí Petra Druláka a ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka:

Dalajláma, foto: Tomáš Adamec
Patří podle vás dalajlamovi Nobelova cena míru a mají se s ním čeští politici stýkat, pane Druláku?

/Drulák/ "Domnívám se, že dalajláma si Nobelovu cenu zaslouží. Nemyslím si, že by se s ním čeští politici měli stýkat."

Pane Pánku?

/Pánek/ "V té první otázce se v odpovědi bezesporu shodneme. Dalajláma ostatně svým postojem už celá desetiletí nevyzývá k ničemu jinému, než k větší slušnosti ze strany Číny, k větší autonomii, k většímu prostoru pro kulturní, náboženskou a spirituální autonomii Tibeťanů. A také k jisté ochraně před dravým kapitalismem, který komunistická Čína do Tibetu přináší. A politici by se s ním stýkat myslím měli. Můžeme se podívat do zahraničí, v posledních několika letech se s ním setkali Barack Obama, Nicolas Sarkozy, celá řada prezidentů a představitelů vlád. Nevím, proč by čeští představitelé měli být servilnější nebo opatrnější. A když se podíváme do studií a statistik, zjistíme, že vliv "dalajláma efektu" na ekonomiku je ve skutečnosti velmi malý."

Pane Druláku, co říkáte termínu servilita?

/Drulák/ "Já to nevidím jako výraz servility. Především bych chtěl říci, že vyjádření premiéra Sobotky potvrdilo kontinuitu naší zahraniční politiky. Žádná z předchozích vlád neuznávala tibetskou exilovou vládu, v tom skutečně není nic nového. Trochu se zde rozvířila debata, která je v tomto ohledu umělá. Politické jednání s dalajlámou je ale druhá otázka. Já bych řekl, že když Václav Havel začal tuto tradici, chtěl tím vyjádřit především respekt vůči této velké duchovní autoritě. Problém byl v tom, že dalajláma byl v té době také představitelem tibetské exilové vlády, co už od roku 2011 neplatí."

Tak proč se s ním nestýkat?

/Drulák/ "Pro Číňany tím představitelem stále je, i když to tak oficiálně už není. A oni to vnímají jako útok a zpochybnění čínské územní integrity. To ale nikdy nebyl cíl československé ani české zahraniční politiky. Z tohoto hlediska je podle mého názoru nutné oddělit politiku lidských práv a z prohlášení, která byla v posledních týdnech zveřejněna, vyplývá, že Česká republika bude pokračovat v dialogu o lidských právech s Čínou. To, co Číňané vnímají jako zpochybňování teritoriální integrity, my ale dělat nechceme."

Pane Pánku, jak vy si představujete, že se česká vláda bude bavit s Čínou o lidských právech?

/Pánek/ "Já doufám, že podobně jako jiné vlády vyspělých zemí. To znamená, že pokud budou v Číně porušována lidská práva, tak k tomu nebude česká vláda slepá. Nemusí jít jen o Tibet, to můžou být práva i jiných etnik, práva spojená například s ochranou životního prostředí, pracovních podmínek i migrantů do Číny z okolních zemí. My o tom možná málo víme, ale v Číně ročně probíhají desetitisíce lidskoprávních protestů."