seriál

4) Do podzemí Hornického muzea můžete sjet padesát metrů dlouhou skluzavkou

Hornické muzeum Příbram

Stříbro a později uran. To byly suroviny, které ovlivnily středočeskou Příbram. Historii dolování představuje Hornické muzeum.

Josef Velfl | Foto: Romana Marksová,  Radio Prague International

Jak připomněl jeho ředitel Josef Velfl, o nalezišti stříbra měla podle legend věštit už kněžna Libuše, která pravila.

"Na horizontu vidím vrch březový, ten je plný stříbra, tam kopejte. To je údajně místo, kde se nyní nacházíme, to znamená Březové Hory.

Horymír | Foto: Helena Špůrová,  Český rozhlas

Další legenda se váže opět k hradišti na Vyšehradě, kde sídlil kníže Křesomysl. Ten potřeboval pro fungování svého dvora zásoby stříbra, které se tu těžily. Na tvrzi nedaleko odtud v Neumětelích sídlil vladyka Horymír, který byl měl obavy, aby země nezůstala ležet ladem. Nenapadlo ho nic lepšího, než že horníkům nechal v noci zavalit šachty. Ti se naštvali a tvrz mu podpálili. Když se o tom dozvěděl kníže Křesomysl, tak si je pozval na Vyšehrad. A protože potřeboval víc stříbro než obilí, tak podle legendy Horymíra odsoudil k trestu smrti a horníci dál těžili."

Jak víme ze školy, ze Starých pověstí českých, Horymír s koněm Šemíkem pak přeskočil hradby a odcválal k Neumětelům.

Důlní vláček | Foto: Václav Bešťák,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Do podzemí vláčkem i skluzavkou

Návštěvníci si v muzeu mohou užít jízdu důlním vláčkem do podzemí. Dokonce si mohou vyzkoušet, jak bylo těžké dobývat skálu.

Adrenalin mohou zažít návštěvníci, když si sjedou do podzemí skluzavkou, která měří 51 metrů a je na dole Drkolnov. Je to důl z roku 1836, kde se dochovalo vodní kolo.

"Ta vodní kola fungovala ještě před vynálezem parního stroje a měla za úkol pohánět veškerá zařízení. Stejně jako ve mlýně na něj přitékala voda, od něj šla různá táhla k zařízením, která poháněla stroje. Když přišla doba páry, tak byla kola likvidována. Důl Drkolnov byl výjimkou, protože v okamžiku plánování nového parního stroje se zjistilo, že už je šachta vytěžená. Bylo ale nutné dál čerpat vodu, a na to jim kolo stačilo. Přežilo všechna období.

Skluzavka v dole Drkolnov | Foto: Česká televize

Je to obrovské monstrum vysoké jako třípatrový dům a je v podzemí. Návštěvník k němu dojde 200 metrů dlouhou štolou nebo jede 51 metrů dlouhou skluzavkou. Tady si hrajeme na horníky, kteří zejména ve středověku razili tzv. úpadnice, což byly šikmé štoly, kterými se horníci spouštěli do podzemí. Aby si neodřeli bedra, tak si vázali pod zadek takovou koženou ochrannou zástěru. My tady podobný tzv. flek dáme návštěvníkům a jedou dolů."

Foto: Pavel Pavlas,  Český rozhlas

U parního stroje se konaly koncerty

Hornické muzeum v Příbrami je také jediné v Evropě, které umožní návštěvníkům podívat se do jámy Prokop hluboké 1600 metrů.

"To je šachta z roku 1832. My máme jámu nasvícenou a přes ni ocelovou mříž. Návštěvníci si na ni mohou stoupnout a mají před sebou hloubku 1600 metrů. Dále tu máme jeden z nejstarších parních těžních strojů v rudném hornictví. Je na dole Vojtěch, a byl vyrobený v Praze v Karlíně. Stroj má na svém rodném čísle letopočet 1873. Pracoval až do roku 1978. Ne z důvodu, že by neměli peníze na nový stroj, ale proto, že byl absolutně spolehlivý, vyhovující a výkonný. Fotila se u něj řada heavy metalových kapel. Organizovali jsme tam i několik koncertů rockové hudby."

Ruční vrtací nástroje | Foto: Pavel Pavlas,  Český rozhlas

Jak připomněl ředitel Josef Velfl, největší boom prožívaly doly v 19. století, kdy se v některých etapách vytěžilo až 90 procent zásob stříbra a olova v rámci Rakouska-Uherska.

"Příbram zaregistrovala v 19. století některé evropské i světové primáty v rámci hornické činnosti. Už v roce 1836 zde byla použitá drátěná těžní lana. Do té doby se používaly řetězy nebo konopná lana, která se v těch velkých hloubkách trhala, nebo nedokázala vyzvednout tak velké břemeno. Byly zde použité i první parní těžní stroje v rámci rudního hornictví. To bylo v roce 1846. Horníci se zde poprvé spouštěli do podzemí pomocí stoupacích strojů, takže už nemuseli lézt po žebřících nebo se spouštět v okovu, to bylo v roce 1849."

Uran těžili i političtí vězni

Těžba uranu v Příbrami | Foto:  Hornické muzeum Příbram

Druhý historický boom přišel po roce 1945 s objevením uranu. Jak dodal Josef Velfl, Československo uzavřelo už v roce 1945 nevýhodnou smlouvu o těžbě a dodávkách uranu výhradně do Sovětského svazu.

"První šachty se tady otevřely v roce 1948, před tím probíhal geologický průzkum. Těžba uranu tady trvala až do roku 1991. V samotné České republice skončila až v roce 2016 na Moravě. Přesto v současné době malá Česká republika figuruje na 12 místě, jako největší velmoc těžby uranové rudy."

Bývalý lágr Vojna | Foto: Barbora Kvapilová,  Český rozhlas

Součástí Hornického muzea Příbram jsou i historické objekty v lokalitě Březové Hory. Pod muzeum patří i pracoviště Na vojně, asi 6 km od Příbrami. Zde byli většinou nasazeni političtí vězni, kteří se podíleli na těžbě uranu.

"Tento lágr je fakticky jediným dochovaným ve východní zóně někdejšího sovětského bloku. Tam představujeme nejenom situaci po komunistickém převratu v roce 1948, ale i celou historii těžby a zpracování uranu u nás. V nedávné době se nám podařilo zachránit poslední alespoň z části dochovaný uranový důl Bytíz ležící poblíž dálnice D4."

Uranový důl Bytíz | Foto: Barbora Kvapilová,  Český rozhlas

Kovy tu zpracovávali už Keltové

Pomník obětem důlního neštěstí v Březových Horách v roce 1892 | Foto:  Radio Prague International

Příbramsko patří z hlediska těžby a zpracování nerostných surovin k nejvýznamnějším regionům Česka. Pokud bychom hledali stopy prospektorů, dostali bychom se až do prehistorie.

Prvními doloženými hledači kovů byli už staří Keltové. V muzeu jsou předměty z 3. až 2. století před Kristem, které Keltové dokázali vyrobit. Konec těžby stříbra přišel poté, co byla objevená bohatá naleziště v Mexiku a jižní Africe. Příbramské stříbro jim nemohlo konkurovat. Navíc došlo v Březových Horách k důlnímu neštěstí. V květnu roku 1892 vznikl v podzemí požár, a zahynulo 319 horníků.

Každý návštěvník dostane přilbu | Foto: Pavel Pavlas,  Český rozhlas

Loni bylo Hornické muzeum od března zavřené, tak jako ostatní muzea. Turistika se tu opět začala rozjíždět po zrušení hlavních omezení proti koronaviru. Přišlo sem na 70 tisíc návštěvníků. Může se to zdát dost, ale tady byli zvyklí až na 130 tisíc turistů ročně.

10
49.682919464847
13.987124344378
default
49.682919464847
13.987124344378
klíčová slova: