200 let od narození velikána české hudby Bedřicha Smetany

Jeho dílo zná každý Čech, zařadil se po bok nesmrtelných umělců. Během života ale čelil četným tragédiím, utrpení i nepochopení. 

Rodný byt Bedřicha Smetany | Foto: Regionální muzeum v Litomyšli

Bedřich Smetana se narodil na masopustní úterý. Jeho otec z radosti nad narozením syna nechal v pivovaru v Litomyšli, kde pracoval, vyvalit sud. Obrázek, který bývá k vidění i během Smetanovských slavností. Hudební talent mladého Bedřicha se projevoval doslova od prvních krůčků. Noty uměl od čtyř let, v šesti letech měl první klavírní vystoupení, od mládí skládal různé polky, kvapíky a čtverylky. O studiu univerzity, což bylo přání otce, nechtěl ani slyšet. Chtěl se věnovat hudbě. Aby se uživil, začal pracovat jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna a díky němu se dostal mezi pražskou elitu. Souběžně studoval hudební kompozici a dokonce se mu v Praze podařilo založit úspěšnou hudební školu.

Rodinné tragédie, smrt tří dcer

Bedřich Smetana | Foto: H. Fiedler,  eSbírky – kulturní dědictví on-line,  Národní muzeum - České muzeum hudby,  CC BY 4.0 DEED

Poprvé se Bedřich Smetana oženil v pětadvaceti letech se svou láskou Kateřinou Otilií Kolářovou. Manželům se narodily čtyři dcery, tři z nich však v dětství zemřely a na živu zůstala pouze jediná, Žofie. Původně šťastné manželství dostalo trhliny. Skladatel se uchýlil na pět let do Göteborgu, kde vyučoval hru na klavír a dirigoval tamní orchestr. Čas od času navštěvoval svoji ženu v Praze. V okamžiku, kdy se rozhodl k návratu, manželka léta trpící tuberkulózou náhle zemřela.

Vdovcem ale Smetana dlouho nezůstal, jeho druhou ženou se už rok na to stala o šestnáct let mladší Barbora Ferdinandiová, která mu porodila další dvě dcery. Vzhledem k věkovému rozdílu a odlišným povahám šlo  o nešťastný vztah. I proto žil pár raději odděleně.

Neúspěšný „lazar“

Vyostřené politické spory mezi tzv. Mladočechy a Staročechy, útoky, pomluvy, závist ničily Smetanovu psychiku i zdraví.  Nepodařilo se mu získat ani místo kapelníka v Prozatímním divadle, ani post ředitele Pražské konzervatoře. O to více skládal. Smůlu prolomil až díky historické opeře „Braniboři v Čechách“ a především „Prodané nevěstě“. Úspěch těchto děl přispěl k tomu, že se Smetana nakonec kapelníkem Prozatímního divadla stal a na počest otevření Národního divadla zkomponoval další skvělou operu „Libuše“.

V té době ovšem skladatele potkala další rána, v padesáti letech ohluchl. Slitování se ovšem nedočkal, jeho odpůrci se neštítili o něm v novinách psát jako o „lazarovi.“

„ Má Vlast“ - ikonická skladba českých dějin

Foto: efes,  Pixabay,  CC0 1.0 DEED

Navzdory hluchotě a rychle se rozvíjejícím psychickým problémům složil Bedřich Smetana své nejproslulejší dílo „Má vlast“.  V cyklu, který začal psát na podzim 1874, oživil slávu českého mýtu i historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor), krásu české přírody a života (Vltava, Z českých luhů a hájů), v Blaníku pak povýšil husitskou tradici nad tradici svatováclavskou, protože víc odpovídala tužbám českého národa po dosažení samostatnosti.

Má vlast má v české historii výjimečné postavení. Šéfdirigent Václav Talich ji zvolil pro první živé rozhlasové vysílání České filharmonie v roce 1925. Pod vedením Rafaela Kubelíka zazněla na koncertě k oslavě prvních svobodných poválečných voleb. Tuto výjimečnou situaci si legendární dirigent zopakoval o několik let později. Mou Vlast uvedl po pádu železné opony na úvod Pražského jara 1990. Šlo o první Kubelíkův koncert po jeho triumfálním návratu z jedenačtyřicet let trvající emigrace.

Radosti z toho, že se konečně prosadil, si Bedřich Smetana neužil. Začal trpět vážnými psychickými potížemi i stále častějšími záchvaty nezvladatelné agrese a halucinacemi. Nakonec musel být umístěn do ústavu pro choromyslné, kde ve svých šedesáti letech, po necelém měsíci léčení zemřel.

Smetanovské oslavy

Poštovní známka na počest velkého skladatele Bedřicha Smetany | Foto: Juan Pablo Bertazza,  Radio Prague International

Bedřichu Smetanovi je věnován letošní Rok české hudby. Připomene ho rodná Litomyšl. V Plzni, kde strávil studia, uvede Tylovo divadlo všechny jeho opery. Pozadu nezůstane ani Národní divadlo v Praze. A k oslavám se připojuje i Český rozhlas. K této příležitosti natočil s Robertem Jindrou operu Dvě vdovy. "Je to jedna z klíčových Smetanových oper, kdy se pokusil vybočit z českého rámce a vytvořit jakousi salonní konverzační oper, francouzského typu," komentuje vznik nahrávky dirigent Robert Jindra. A vy si ji můžete poslechnout 3. března ve 20:00 hodin ve vysílání Českého rozhlasu Vltava. Účinkují Robert Jindra, Kateřina Kněžíková, Pavol Breslik, Adam Plachetka, Jana Sibera, Petr Nekoranec a sbor Národního divadla.

Litomyšlský rodák Bedřich Smetana je i na poštovní známce. Aršík s Mou vlastí k 200. výročí narození hudebního skladatele šel do prodeje ve středu 14. února.

klíčová slova:

Související