380 let od popravy českých pánů

380 let uplynulo ve čtvrtek od události, která otřásla tehdejší Evropou, předznamenala začátek Třicetileté války a nadlouho poznamenala české dějiny. 21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 českých pánů. Výročí této popravy, která ukončila povstání českých stavů proti Habsburkům, si u Staroměstské radnice připomněli účastníci dvou pietních aktů. Blíže o tom Milena Štráfeldová.

První z nich zahájila fanfára Karla Reinera věnovaná městu Žatci. Právě Sdružení rodáků a přátel města Žatce bylo organizátorem dopoledního shromáždění na pietním místě popravy českých pánů. Jednatel sdružení Petr Šimáček k účasti žateckých na vzpomínkové slavnosti uvedl:

"Jedním ze sedmadvaceti českých pánů byl tehdy i primátor města Žatce Maxmilián Hošťálek. 380 let od té doby uplynulo, a pokud máme informace, tak ve městě Žatci si za celou dobu nikdo nevzpomněl. Chceme pokračovat v těch tradicích, proto jsme byli na Staroměstském náměstí, proto proběhl pietní akt."

Výročí popravy českých pánů si každoročně připomíná i Církev československá husitská, která pietní shromáždění ve staroměstském chrámu sv. Mikuláše uspořádala ve čtvrtek navečer. Její účastníci zdůraznili zejména význam tolerance v české duchovní a národní tradici. Náboženská a politická snášenlivost v českých zemích v období reformace neměla v tehdejší Evropě obdobu. Porážka českých stavů v bitvě na Bíle hoře v roce 1620 naopak vedla k nastolení absolutismu, rekatolizaci, odchodu desetitisíců nekatolíků ze země a konfiskaci jejich majetku. Události staré téměř 400 let mají podle účastníků pietního setkání i významný přesah do současnosti. Aktuálnost boje za svobodu svědomí tak u památníku popravy 27 českých pánů symbolizovala vedle zástupců církví a historických společností i účast Svazu bojovníků za svobodu a Sokola.