50 let pražského metra: Od Moskevské k Andělu
Sovětské a československé vlajky, nápisy v azbuce, kosmonauti a Puškinův portrét - stanice metra Anděl na trase B v Praze je plná odkazů na minulost. Tomáš Nigrin z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nás, jako specialista na dějiny železnice v českých zemích, provede stanicí na Smíchově, kdysi postavenou na počest přátelství mezi Československem a Sovětským svazem.
Nyní stojíme v jižním vestibulu stanice metra Anděl. Kdy byla tato stanice slavnostně otevřena a v jakém politickém kontextu?
„Stanice byla otevřena v roce 1985 pod tehdejším názvem Moskevská. Byla specifická tím, že na její konstrukci se podíleli architekti ze Sovětského svazu. Svým vzhledem tedy odpovídá stanicím v Moskvě nebo jiných městech postsovětského prostoru. Pražští architekti se na oplátku podíleli na výstavbě stanice metra Pražská (Pražskaja) v Moskvě, která má podobu pražských stanic metra. Cíl byl jasný, tedy demonstrovat propojení Prahy a Moskvy.“
Co tu z této doby zůstalo?
„Třeba nápis Moskva-Praha ve vestibulu, kde jsou názvy obou měst odděleny plastikou s větví rozkvetlého stromu. Pražan si všimne, že esteticky je tato stanice zkrátka jiná než ty ostatní, odpovídá totiž tehdejšímu ruskému umění. Ve vestibulu najdeme i řadu reliéfů takzvaného socialistického realismu. Jde o plastiky velikosti asi 3krát 3 metry znázorňující dobývání vesmíru nebo partnerství Československa a Sovětského svazu. V roce 1990 byla stanice přejmenována na Anděl. Skulptury byly dočasně odstraněny a následně, s historických důvodů, vráceny. Jediné, co dnes už není vidět, je plastika s reliéfem Moskvy, kterou zakrývá informační stánek.“
Spouštíme se po eskalátorech dolů. Rychlé a nepříliš bezpečné jezdící schody sovětské výroby byly v průběhu let nahrazeny novými, které odpovídají evropským standardům. Jejich délka napovídá, že pražské stanice metra, alespoň ty starší, měly v minulosti i jinou než dopravní funkci…
„Ano, některé stanice metra jsou skutečně ve velké hloubce. Je to jednak z důvodu historické zástavby na povrchu a nutnosti překonat Vltavu, ale také proto, že metro bylo v době studené války koncipováno jako kryt. Takzvaný Ochranný systém metra zahrnuje nemocnice a zásobárny vody. Všechny linky jsou propojené a na tuto stanici navazuje i Strahovský silniční tunel. Počítalo se s tím, že v případě jaderné války by se tu mohly ukrýt statisíce Pražanů. Jak vidíte, jsou tu obrovská vrata, za nimiž je zóna úkrytu.“
Puškin, srp a kladivo
Jsme na nástupišti a po obou stranách vidíme bronzové reliéfy. Jeden z nich zobrazuje ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, další vzlétající holubice. Co ty další?
„Na jednom z nich je na něm napsáno мир a май, což odkazuje na květnové vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945. Tématika míru a jeho udržování díky Sovětskému svazu byla v socialistickém realismu všudypřítomná. Vidíme tu i skulpturu s tématikou dobývání vesmíru. Vidíme tu dva kosmonauty, kteří se takřka drží za ruce. Zároveň ukazují na něco, co vypadá jako planeta nebo družice. Výjev opět znázorňuje společný postup při dobývání vesmíru, kdy Sovětský svaz vzal na oběžnou dráhu prvního československého kosmonauta v historii, Vladimíra Remka. Vidíme tu i skupinu vlajek, včetně československé a sovětské se srpem a kladivem, tedy opět jakýsi symbol pospolitosti.“
Politicko-estetickým aspektům se při stavbě pražského metra zjevně přikládala velká důležitost..
„Rozhodně ano. Výstavba metra byla důkazem schopností režimu. A byla to i otázka prestiže. Vždycky se dbalo na estetiku. V dobách socialismu muselo být 1 % rozpočtu na každou novou stavbu věnováno uměleckým dílům. Proto je například obvyklé, že vedle dálničního mostu z té doby stojí socha. Metro proto mělo být jakýmsi pomníkem schopností československého průmyslu, byť se na něm podíleli sovětští inženýři.“
Proč se vlastně stanice jmenuje Anděl?
„Je to jméno historické křižovatky, která se tu nachází. Na Andělu se křižují velmi frekventované tramvajové linky ze čtyř směrů. Denně stanicí projde sto tisíc lidí, což z ní dělá druhou nejvytíženější stanici ve městě, pokud nepočítáme ty přestupní.“
Co zajímavého můžeme říct o historii samotného Smíchova?
„Čtvrť byla původně velmi průmyslová. Jen pár desítek metrů od nádraží byly obrovské závody, kde se vyráběly vagony a později tramvaje typu T. Z továren ČKD Tatra jich vyjelo přes 20 tisíc. Jedná o tramvaje, které známe z celého bývalého východního bloku, jezdily od východního Německa až po Severní Koreu a vychází svým vzhledem z amerických tramvají z přelomu 40. a 50. let. Na počátku 90. let však byla továrna přemístěna na okraj Prahy, kde následně zkrachovala. Uvolnila se tím obrovská plocha o velikosti desítek fotbalových hřišť, na níž vznikla celá nová čtvrť s nákupními centry, kancelářemi a restauracemi. Na rohu u stanice metra postavil francouzský architekt Jean Nouvel budovu Zlatý anděl, která měla symbolizovat čtvrť a její význam.“
Věděli jste, že…
Mohutné záplavy, které se v srpnu 2002 prohnaly Českou republikou, zcela zatopily 19 stanic pražského metra. Obnovení jeho provozu trvalo několik měsíců. Výšku hladiny vody ve stanici Anděl dodnes připomíná pamětní deska s datem 14. srpna.
