Adalbert Stifter - romantik z česko-rakouského pomezí

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Rozsáhlý přeshraniční projekt Rok Adalberta Stiftera začal letos lednu v den, kdy Adalbert Stifter zemřel a vyvrcholí na podzim při příležitosti 200. výročí jeho narození. Na přípravě projektu, který zahrnuje víc než stovku akcí, se podílí česká i rakouská strana. Osobnost romantického spisovatele, výtvarníka a pedagoga Adalberta Stiftera si přiblížíme v následujících minutách v rubrice Viléma Faltýnka.

Od Stifterova narození uplynulo už dvě stě let. Sítem času prošel můžeme říct jen jako mlhavý pojem. Ani jako výtvarník ani jako romanopisec není u nás příliš znám. Jak je to ale v německy mluvících zemích? Novináře Thomase Kirschnera jsem se zeptal, zda mladí Němci vědí, kdo je Adalbert Stifter?

"Určitě vědí, kdo to je - alespoň ti, kteří mají trochu literární zájem. Ale já myslím, že Stifter nese ještě zátěž z 19., kdy byl chápán jako autor, který psal o broučcích a květinách, dost idylicky. On je sice považován za klasika, ale já myslím, že ho lidi moc nečtou. Ještě tak menší věci, ale ty tlusté romány ne."

Naším hostem ve studiu je nyní pan Hanuš Karlach. Vy jste pro nakladatelství Vitalis v posledních dvou letech přeložil šest Stifterových literárních prací. Co Vás osobně na Stifterově díle zajímá tolik, že se k němu tolikrát vracíte?

"Slyšel jsem před chvílí názor, že Stifter byl autor, který píše o broučcích, stromečcích, obyvatelích lesů, vod a strání, což je pravda, ale jenom zčásti. To všechno je jen kulisa, z níž vycházejí někdy téměř modelové situace prostého života. Je určen konkrétním prostředím, ale není zasažen tou nadstavbou, kterou do ní vnáší politika, hospodářské teorie a podobně..."

A čím tedy může být zajímavý pro dnešního čtenáře?

"Víte, Stifter je zajímavý právě tím, že kdybych ho chtěl řekněme zařadit politicko národnostně, tak je to spisovatel bavorský? Nebo je to spisovatel český, respektive jihočesko západočeský? To je otázka. Já myslím, že to je velký spisovatel německého jazyka, který přesáhl a přesahuje dobu."

Stifter byl taky malíř. Jakou roli hrálo výtvarné umění v jeho tvorbě vysvětlil Martin Hochleitner ze Zemské galerie v Linzi.

"Je to podstatná součást jeho díla, je známo, že psal řadu let psal výtvarné recenze, čímž výrazně ovlivnil chápání umění v 19. století. Zároveň vidíme, jak byl novátorský. Založení Zemské galerie bylo absolutní novinkou. Své chápání umění obsáhle formuloval i jako umělec a vyjádřil ho recenzemi i založením galerie. Bylo to velmi romantické pojetí umění, šlo mu zejména o atmosféru obrazů a duši obrazu spatřoval v krajině."

Pane Karlachu, podle Vás, promítl se Stifterův výtvarný zájem do jeho literární tvorby?

"Ano, velice. Překladatel to pozná na první pohled. jeho dílo, ať už jeho kratší prózy nebo ty dva veliké romány přímo prostupují popisy prostředí, v které jednotliví herci příběhů hrají. A to jsou někdy popisy velmi verbálně vynalézavé a ta kontrapozice nebo naopak symbióza tohoto popisu a děje, na tom je na první pohled patrno, že to psal člověk, který měl velký zájem o výtvarnou stránku toho prostředí, které popisuje ve svých dílech."

Do jaké míry byl Stifter umělcem česko-rakouským?

"On vyšel z jistého prostředí. A teď z jakého prostředí: to je ten svět na pomezí, který je díky pohybům obyvatelstva a mísení jazyků proměnný. Celkem nezáleží na tom, jestli ti lidé mluví toho času česky, nebo německy, resp. bavorským nářečím, nebo hornorakouským nářečím, to je sekundární. kdo zná dílo Adalberta Stiftera vidí, že otázka národnostní nehraje téměř žádnou roli, tam je důležité, jestli to byl obyvatel tohoto údolí, této planiny atd. S jeho významem a s jeho krásou je to věc v této souvislosti podružná."

Hostem Radia Praha byl překladatel Hanuš Karlach.