Americká základna v Česku rozděluje veřejnost i politiky

Petice Komunistického svazu mládeže, foto: ČTK

Základna americké armády bude téměř jistě na území Česka. Definitivní rozhodnutí sice ještě nepadlo, ale ministr zahraničí Cyril Svoboda v České televizi řekl: Vidím to jako vysoce pravděpodobné. Protiraketová základna však rozděluje jak veřejnost, tak i politiky. Zatím není ani jisté, co by na základně mělo být. Podle Cyrila Svobody tam mohou Američané umístit jen radar, nebo třeba celou základnu.

"Může to být nějaká účast, třeba tam budou na malém prostoru asi 4 kilometrů rakety. Zdůrazňuji rakety, které nemají žádné hlavice. Jsou pouze pro naši obranu, to znamená, že z tohoto pohledu nejsou pro nás žádným ohrožením. Nějaký koncept předložen bude a my se musíme rozhodnout."

Základna ve střední Evropě by mohla ochránit celý kontinent proti raketovému útoku například z Íránu nebo ze Severní Koreje. Američanům se údajně nejvíc zamlouvá výcvikový prostor Libavá nedaleko Olomouce. A jak se na umístění základny dívá politolog Jiří Pehe? Kde vidí plusy a minusy?

"Česká republika by částečně mohla těžit z toho, že Spojené státy budou na jejím území, to znamená bezpečnostně si polepšit, protože Spojené státy důsledně chrání své zájmy. A za druhé jsou důležité ekonomické přínosy, protože taková základna zaměstnává nejenom Američany, ale také spoustu místních lidí a je spojena s poměrně velkými investicemi."

A ty minusy?

"K minusům je samozřejmě možné počítat výhrady lidí, kteří říkají, že takováto základna by mohla za určitých okolností přilákat pozornost teroristických skupin, a nebo že by na takovouto základnu mohl být veden útok ze zemí, které chtějí tento obranný systém vyřadit z provozu. To jsou samozřejmě rizika, se kterými je nutné počítat. Ale na druhou stranu jsou tato rizika podle mně velmi malá, protože tyto instalace jsou extrémně dobře chráněny a navíc si myslím, že hlavním cílem případného útoku na Spojené státy by nebyla nejprve obranná zařízení na území jiných zemí."

Co říkáte na průzkumy veřejných mínění? V jednom z nich byl výsledek, že základnu podporuje jen 17 procent obyvatel, ostatní jsou proti nebo neví?

"Já myslím, že průzkumy veřejného mínění ukazují bolestivý problém české společnosti. Češi historicky mnohokrát byli okupováni a mnohokrát jsme byli v obranných svazcích, které se ukázaly jako velmi nevýhodné. Já se domnívám, že je zde určitá morální povinnost nejen přijímat obranu z rukou našich mocných spojenců jako jsou Spojené státy, ale také k ní něčím přispět. Náš vstup do NATO byl demokratický proces a proto já vidím poměrně nízkou podporu občanů pro tento projekt jako velké selhání politiků, kteří nebyli schopni občanům vysvětlit, že jakýsi nárok na zabezpečení naší obrany s pomocí Spojených států by měl být také doprovázen určitými povinnostmi z naší strany, které by měly být zcela samozřejmé. A to se bohužel tady v té diskusi zatím téměř neobjevuje."

Petice Komunistického svazu mládeže,  foto: ČTK

Některá občanská sdružení založila iniciativu Ne základnám. Ta konstatuje, že Česká televize nejprve jednání vlády se Spojenými státy zamlčovala a nyní jednostranně informuje o údajných výhodách. Na 21. srpen pak připravují demonstraci. K vybudování základny mají výhrady i někteří politici. |Jak píše český tisk, podle bývalého předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka jde o sólovou akci USA bez účasti NATO. Komunististé označují už jen vyjednávání o základně za vlastizradu. Podle premiéra Jiřího Paroubka by měli rozhodnout občané v referendu. Možný ministr zahraničí za ODS Alexandr Vondra referendum odmítá, dodává však, že by umístění základny měla předcházet široká veřejná diskuse. Jak se na případné referendum dívá politolog Jiří Pehe?

"Referendum k této otázce by opět muselo být záležitostí speciálního zákona, protože ČR nemá zákon o obecném referendu. Ten proces by byl tak neúnosně dlouhý, že mezitím, domnívám se, by si Američané celou záležitost rozmysleli a přesunuli by se nejspíše někam jinam. V otázkách tohoto typu by měli rozhodovat zvolení poslanci, protože oni mají možnost si prostudovat všechny dostupné dokumenty, seznámit se popřípadě i s tajnými zprávami a to samozřejmě průměrný občan nemůže udělat. Čili rozhodovat o takovéto otázce v referendu bych považoval do určité míry za výraz populismu."