Analýza ministerstva práce potvrdila propast mezi výdělky žen a mužů

Ženy vydělávají průměrně asi o pětinu méně než muži. A rozdíl se nemění. Ukázala to analýza, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Česko patří v EU k zemím s největší propastí v odměňování mužů a žen. Čím vyšší pozice a odbornost, tím více se výdělky vzdalují, až o statisíce ročně.

Ilustrační foto: MarcoZdobro, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0

Podle analýzy je ženská práce v Česku podhodnocená. Důvodem je "kulturní nastavení společnosti a stereotypy". K podhodnocení přispívá také netransparentní systém odměňování s tím, že výše výdělků představuje "určité tabu". Roli hraje nedostatek možností ke sladění práce a rodiny a to, že ženy pracují v hůř odměňovaných oborech.

Čím vyšší pozice, tím vyšší rozdíl

Největší rozdíl panoval u finančních makléřů a makléřek. Ty měly o polovinu méně než jejich kolegové. Průměrný měsíční výdělek se lišil o víc než 33.400 korun, ročně to přesahovalo 400.000 korun. Řídící pracovníci strategických a politických organizací měli o 45 procent víc než ženy na těchto postech. Roční rozdíl byl přes 600 tisíc korun. Ženy v Česku vydělávají v průměru víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. A mají v nich nejvýš o stokoruny měsíčně víc než jejich kolegové.

Ilustrační foto: Lenka Šipošová, archiv ČRo

Výsledky ukázaly, že výdělky mužů se výdělkům žen vzdalují, čím vyšší je pozice a odbornost. Propast se prohlubuje ve feminizovaných oborech, v letech péče o děti, v regionech s vyšším výdělkem, ve větších podnicích či v zaměstnáních s vysokým příjmem. Hloubková analýza vychází ze statistických dat z roku 2015.

Stejně za svou práci dostávali rehabilitační pracovníci a pracovnice, ošetřovatelé a ošetřovatelky v sociálních službách a vedoucí stravovacích a ubytovacích zařízení. Naopak kuchařky a servírky měly o procento víc než kuchaři a číšníci, tedy přes stokorunu měsíčně. Řidičky tramvají a autobusů vydělávaly v průměru o tři procenta víc než jejich kolegové, tedy o 786 korun měsíčně. Tříprocentní rozdíl byl i u soudkyň, které měly v průměru o 730 korun víc než soudci. O pět procent peněz víc nosily domů v průměru zdravotnické záchranářky.

Muži i ženy odpracují stejné hodiny

Ilustrační foto: Michal Jarmoluk, Pixabay / CC0

Podle analýzy je rozšířený názor, že za rozdílem je to, že muži odpracují víc hodin. "Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin jsou celkově velmi malé a rozhodně nemůžou vysvětlit tak vysoký rozdíl v odměňování," uvedly autorky.

Ženy odpracovaly jako řídící a vedoucí pracovníci v průměru o hodinu měsíčně víc než muži, vydělávaly ale o 27 procent méně. Odpovídalo to zhruba 18.000 korun méně. Řemeslníci a opraváři pracovali v průměru o tři hodiny měsíčně déle, měli o 24 procent vyšší výdělek než ženy. Částka dosahovala zhruba 6000 korun. Úředníci pracovali o hodinu měsíčně déle než úřednice, vydělali o 19 procent víc. Dostávali tak proti ženám o víc než 5000 korun víc.

Rozdíly ve výdělcích byly i za socialismu. V roce 1962 vydělávaly ženy v průměru o 36 procent méně, v roce 1980 o 32 procent a v roce 1989 o 29 procent.