Angličtina má mít ve školách prioritu

Angličtina pro všechny, tak se jmenuje Národní program, který chce v rámci svých priorit prosadit sociální demokracie ještě do konce tohoto volebního období už na základních školách. V této souvislosti zaznívají názory, že jde o populistickou reakci na společenskou objednávku. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Premiér Stanislav Gross představil program Angličtina pro všechny na posledním zasedání ústředního výboru sociální demokracie. Znamenalo by to mimo jiné rozšíření jazykové výuky, angličtinu by se zřejmě děti učily už od první třídy základní školy. Dnes začíná výuka všech jazyků ve čtvrté třídy. Dále by bylo nutné zvýšit jazykové vzdělání samotných učitelů. Těm by měli přijít na pomoc i zahraniční učitelé. Podle premiéra by dobrá znalost angličtiny měla zvýšit konkurenceschopnost země v současném světě.

"Ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak neznalost angličtiny je určitým limitem. Neobjevujeme ale Ameriku. Ve světě se už takové programy realizovaly."

Znamenalo by to ale také, že učitelé angličtiny by měli na výplatní pásce více peněz, než ostatní kolegové.

"Když jsme o tom prvně hovořili, tak kolegyně Buzková přišla s tím, že bude zapotřebí udělat určitou mzdovou preferenci těch učitelů, kteří v rámci školství budou angličtinu vyučovat, protože ty dnešní konkurenční podmínky na trhu práce nevedou k tomu, abychom měli dostatek takových lidí."

Premiér tím chtěl naznačit, že jiné resorty nebo různé firmy mají více možností, jak k sobě přetáhnout dobrého angličtináře. Školství jim dnes prostě nemůže konkurovat. A v tom je právě, například podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka, zakopaný pes. Jak řekl Radiu Praha, do celého školství by mělo jít víc peněz.

"Je to pořad o motivaci zaměstnanců, aby o učitelskou profesu projevili zájem. Zúžit to potom jen na problém angličtinářů není v pořádku. Má to v sobě určitou diskriminaci, protože se zvýhodňuje jedna skupina kvůli tomu, že zrovna nyní je společenská objednávka."

O společenské objednávce mluví také ředitel základní školy v Táborské ulici v Praze Vít Beran. Na jeho škole má zatím angličtina a němčina stejné postavení. I rodiče, jak říká, ale tlačí školy, aby preferovaly jako první jazyk angličtinu.

"My jsme po zralé úvaze a po anketě, kterou jsme udělali mezi rodiči, dohodli, že od příštího roku zavedeme angličtinu jako první cizí jazyk. K tomu ale došlo dávno před tím, než pan premiér populisticky sdělil národu, že jeho politická vize je angličtina na prvním místě."

Vít Beran připomíná, že evropským trendem už není přidávat ve školách hodiny cizích jazyků, ale zefektivnit jazykovou výuku. Před časem se například děti pražské školy zúčastnily jedné mezinárodní akce a tam se ukázalo, jak špatně se u nás angličtina vyučuje.

"Slovinské děti si vyprávěly s dánskými dětmi vtipy v angličtině a naše děti nestačily jejich konverzaci sledovat. Asi děláme něco špatně, když nedokážeme děti sedmé připravit tak, aby plynně hovořily anglicky."

A jak by se tedy mohla výuka zefektivnit?

"Například tím, že se bude od určité třídy některý z předmětů učit v cizím jazyce. Například by to mohl být zeměpis. Díky své slovní zásobě, která se relativně opakuje, díky tomu, že je to popisný předmět, může zeměpis vést děti k jazykové praxi. Vnímám to tedy tak, že ten chystaný krok není ze strany sociálnědemokratické vlády moc dobře promyšlen, i když logiku má."

Pokud vláda najde peníze na program, hovoří se přitom až o deseti miliardách, mohlo by se podle poradce ministryně školství Martina Profanta začít se změnami už od příštího školního roku.