Angličtina by měla být povinná ve všech základních školách

r_2100x1400_radio_praha.png

Angličtina by se měla učit jako první povinný cizí jazyk na základních školách. Dosud mají školy možnost výběru povinného jazyka. S preferencí angličtiny počítá Národní plán výuky cizích jazyků, který připravilo ministerstvo školství. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Program Angličtina pro všechny představil začátkem letošního roku tehdejší premiér Stanislav Gross s tím, že tento jazyk by se zřejmě děti učily už od první třídy. Ministerstvo už vypracovalo příslušný Národní plán výuky. Ten bude předložen k posouzení vládě. Zatím se s výukou jazyků začíná v páté třídě, jen školy s rozšířenou jazykovou výukou o dva roky dříve. Ještě začátkem devadesátých let se více než polovina žáků základních škol učila německy. Dnes naopak převažuje angličtina. Francouzštinu se jako první jazyk učí jen jedno procento a ruštinu necelé půlprocento žáků základních škol. Podle Karla Tomka, ředitele odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství, jde o celoevropský trend.

"Angličtina se postupem doby stala jazykem obecným. Ve všech zemích Evropské unie je to tak, že žáci odcházejí ze základního vzdělávání s alespoň jedním jednotným jazykem. Je to také kvůli efektivitě, protože jestliže žáci začínají s různými jazyky, potom je velmi těžké navazovat na střední školu tak, aby žáci v prvních ročnících střední školy měli alespoň přibližně stejnou úroveň jazykové kompetence. Stav, který máme dnes, je velmi neefektivní."

Také ředitelka Základní školy v Praze 2, Na Smetance Hana Vítová říká, že naprostá většina rodičů preferuje pro své děti výuku angličtiny. Zároveň potvrzuje zřejmý fakt, že jednotný jazyk je nakonec výhodnější i pro samotné žáky, což se markantně projevuje při jejich migraci mezi školami.

"V současné době máme takový případ. Přišlo dítě, které se přestěhovalo z venkovské školy do Prahy. V předchozí škole se dva učilo němčinu, my zase výuku němčiny nemáme. Musí nyní začínat s angličtinou ve třídě, kde ostatní žáci v angličtině normálně pokračují. A už se tady projevuje právě ono dvouleté zpoždění. Snažíme se tomu dítěti nějak individuálně věnovat, aby alespoň dohnalo základy a mohlo s ostatními dětmi sledovat výuku."

Někteří pedagogové ale tvrdí, že angličtina by neměla ostatní jazyky převálcovat. Poukazují na to, že například němčina se ve velké míře udržuje v příhraničních oblastech, protože ji tam lidé hodně potřebují. To je jistě pravda. Není to už ale téměř pravidlo. Jak řekla Radiu Praha Jindřiška Zímová, ředitelka Základní školy v Zabrušanech na Teplicku, rodiče žáků se jednoznačně shodli na výuce angličtiny. "Jedním z důvodů bylo právě to, aby děti nebyly handicapovány při přechodu na vyšší stupeň." Obecně ovšem v této souvislosti vyvstává jiný problém. Budou školy pro přechod na povinnou angličtinu ve všech devíti ročnících náležitě personálně vybaveny? Karel Tomek z ministerstva školství soudí, že potíže by neměly vzniknout.

"Určitě nebude celý proces nabíhat naráz ve všech devíti ročnících. Je to tedy zpráva pro školy, že se mají starat o to, aby měly učitele jazyků. Je to zpráva pro fakulty, že bude zvýšená potřeba takových učitelů. Je to také zpráva pro samotné učitele, že totiž ten, kdo bude učit angličtinu, bude žádanou pracovní silou. Myslím, že je to zvládnutelné."

Jak kde. Třeba Jindřiška Zímová ze zabrušanské školy si nestěžuje na současný stav. "Máme mladou kvalitní učitelku s aprobací, ale kdo ví, co bude za dva tři roky, až si třeba bude chtít založit rodinu." Ani podle Hany Vítové z pražské školy dnes nejsou s učiteli problémy. Na rozdíl od své kolegyně z venkova ale nemá Hana Vítová obavy z budoucnosti.

"V současné době máme kvalitní kádry. Myslím, že máme velmi dobré učitele angličtiny, i když třeba nemají takzvaně kvalifikaci. Nemají třeba příslušné vysokoškolské vzdělání pro základní školu. Jsou to ale lidé, kteří vystudovali různé jazykové školy nebo studovali v zahraničí, pobývali v zahraničí, a hovoří plynně anglicky. Myslím, že tací lidé jsou často větším přínosem než třeba rekvalifikovaný učitel, který dříve učil ruštinu a musel se povinně rekvalifikovat. V současné době tedy problémy nemáme a věřím, že i do budoucna bychom měli být schopni pokrýt poptávku po angličtině."

Podle neoficiálních informací si Národní plán výuky angličtiny vyžádá dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Hovoří se o dvou miliardách korun ročně až do roku 2008. Potíže je v tom, že ministerstvo financí se prý cuká. Karel Tomek tuto informaci nepotvrzuje, ani nevyvrací.

"Tak jednoduché to není. V každém případě je Národní plán velmi ambiciózní. Úlohou ministerstva školství bylo navrhnout plán po odborné stránce. Bude věcí vlády, jaké prostředky budou reálně ve státním rozpočtu."

Angličtina by se měla učit povinně jako kdysi ruština. A odborníci jsou přesvědčeni, že nedopadne stejně tak. Ruština byla sice povinná, ale málokdo z absolventů škol byl s to se s ní domluvit.