Archeologové objevili v Písku unikátní mohylu z doby bronzové

Mimořádný objev se podařil archeologům z Písku. Objevili mohylu z doby bronzové, starou asi 3500 let. Její stáří a zejména místo nálezu tří hrobových komor považují vědci za středoevropský unikát.

Zdeněk Mužík (vlevo) a Václav Holeček na snímku nad základy mohyly z doby bronzové, foto: ČTK

Mohylové hroby se v jižních Čechách nacházejí například v Píseckých horách. Tato mohyla však leží v historické městské zástavbě, v těsném sousedství děkanského kostela a může jít o nejvýznamnější nález ve střední Evropě. Na objev se přišlo při archeologickém průzkumu lokality Bakaláře, kde se buduje nový povrch. Město nyní zvažuje, že mohylu zahrne do obnovovaného historického prostoru, nechá ji zasklít a osvětlit. Na průzkumu se podílí archeologové Martin Pták a Jaroslav Jiřík z Prácheňského muzea. Nejdříve narazili na čtyři urnové hroby tzv. knovízké kultury a pak zbytky patrně tří mohyl.

"Mohyly jsou o něco starší, než urnové hroby, jsou staré zhruba 3500 let a náleží do období střední doby bronzové tzv. mohylové kultury. Můžeme si tu mohylu představit tak, že se jedná o kamenné jádro. Kameny nejsou spojeny žádnou maltou. Původně to kamenné jádro ještě překrýval takový mohutný hliněný násep. Ten se bohužel nedochoval, asi byl již ve středověku odtěžen."

Děkanský kostel v Písku

Jak dodal Jaroslav Jiřík, v mohyle byla objevena keramika a bronzové předměty, jehlice, prsten se spirálami a náramky. V lokalitě, kde dnes stojí děkanský kostel, bylo v minulosti zřejmě rozsáhlé mohylové pohřebiště. Tento způsob pohřbívání se objevoval od pravěku v různých kulturách po celém světě.

"Je to bezpochyby nález unikátní, v českém prostoru určitě. Co se týče užívání mohyl jakožto památníku pro zesnulé, tak se s ním v Čechách setkáváme již v období mladší či pozdní doby kamenné. To znamená zhruba v období asi 2800 let před Kristem. Tady jsme v mladším období, zhruba 15. století před Kristem, kdy se staví mohyly v souvislosti s mohylovou kulturou střední doby bronzové. Mohyly stavěli například Keltové, v omezenější míře Germáni v době stěhování národů a potom také Slované."

Na území Čech se pod mohylami nejdříve pohřbívala většina členů komunity. V pozdní době bronzové se však mohyly stávaly znakem výsadního postavení člověka. Jsou zachovány zejména v oblastech, kde nedošlo k intenzivnímu zemědělství. Velikost mohyl může být různá od několika desítek centimetrů po kolosy o desítkách metrů. Největší mohyla v Evropě Sillbury Hill je vysoká přes 39 metrů a má 167 metrů v průměru.