Archeologové zkoumali pět lokalit koncentračních táborů. Z objevených věcí vznikla výstava

Archeologické nálezy z bývalých koncentračních táborů na území Čech nabízí výstava v Panenských Břežanech. Osobní věci vězňů se podařilo najít v pěti lokalitách, které archeologové zkoumali v průběhu posledních deseti let.

Z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie | Foto: Archeologický ústav AV ČR

Svatava, Rolava, Lety u Písku, Holýšov a Panenské Břežany patří k místům, kde se za druhé světové války nacházely poboční koncentrační, pracovní a zajatecké tábory. Právě na ně se badatelé zaměřili.

Podle jednoho z autorů výstavy, Jana Hasila z Archeologického ústavu Akademie věd, bylo na území Protektorátu Čechy a Morava zhruba 38 poboček koncentračních táborů a nespočet dalších internačních zařízení, fungujících téměř u každého průmyslového podniku. Výstava dokumentuje pouhé 1% z nich, s důrazem na každodennost válečného života.

Pozůstatek ohradního sloupu z koncentračního tábora Svatava | Foto: Lubor Ferenc,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

"Například pobočka německého koncentračního tábora Flossenbürg se nacházela v obci Svatava na Sokolovsku. Byl to ženský koncentrační tábor. Tato lokalita je zajímavá tím, že se jí v letech 1960-1980 zabývali místní regionalisté. Už tehdy navázali kontakt s přeživšími z tohoto koncentračního tábora. Máme od nich hodně vzpomínek, například kreslený plán tábora. Na konci války propukla v táboře Svatava tyfová epidemie, a proto byl, krátce po osvobození v květnu 1945, spálen americkými vojenskými úřady. To místo úplně ztratilo svou paměť, je tam jen malý památníček."

Ostatky žen,  které zemřely 20. dubna 1945 při pochodu smrti z tábora Svatava | Foto: Archiv Václava Vlka

Tábor v obci Svatava (Zwodau) vznikl v roce 1943. Někdejší židovská přádelna česané příze se změnila v továrnu na výrobu cívek, vypínačů a dalšího vybavení pro letadla a navigační přístroje.

Autoři výstavy připomínají, že zajatkyně kmenových koncentračních táborů v Německu se na práci v podobných závodech hlásily dobrovolně. Nasazení v Čechách pro ně představovalo možnost, jak se vyhnout systematickému vyvražďování a zajistit si alespoň částečné zvýšení přídělů potravin.

Zápisník s kresbami vězenkyně internované v táboře Svatava | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

V památních jsou adresy amerických vojáků

Památník umučených v koncentračním táboře Svatava | Foto: Lubor Ferenc,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Jak vzpomínala jedna z vězeňkyň, "ve Svatavě voní louky, zpívají ptáci, nádherně tu svítí slunce. Ravensbrück, to je děsná krajina. Samá bažina a smrdutá voda, bezpočet jezer. Ve vzduchu visel pořád jakýsi nasládlý pach." Dochovalo se po ní několik vystavených předmětů: zápisník s kresbami, látková figurka psíka nebo papírový betlém z Vánoc roku 1944.

"Do betléma přichází postavy oblečené do francouzských krojů různých regionů, odkud vězeňkyně pocházely. Je tam i vězenkyně v typickém pruhovaném mundůru a v dřevácích. Namísto komety nebo anděla se nad válečným betlémem vznáší okřídlená Davidova hvězda. A na ní jediné slovo - pax. Jsou tady i různé památníčky, které si vězeňkyně vyráběly a do nichž si psaly vzkazy. V památnících dokonce najdeme i adresy vojáků armády Spojených států, kteří tyto ženy osvobodili."

Papírový betlém nalezený na místě koncentračního tábora ve Svatavě | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

Ruští zajatci nedostávali balíčky Červeného kříže

Nacistický lágr Rolava | Foto: ČGS Kutná Hora,  výstava Nacistické lágry optikou archeologie

Třicet kilometrů od Svatavy, směrem k německým hranicím, se na hřebeni Krušných hor nacházel jiný tábor, Rolava, německy Sauersack. Autoři výstavy vyvinuli mobilní aplikaci, která funguje jako virtuální naučná stezka po tomto bývalém průmyslovém areálu, který je dnes vyhledávanou filmařskou lokací.

Zajatecký tábor stál u důlního závodu a úpravny cínové rudy.

Předměty nalezené v Rolavě | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

"Pracovalo tu až 500 sovětských a asi 150 francouzských a belgických zajatců. My jsme tyto komunity mohli rozeznat i archeologicky, protože se nám v rámci povrchového průzkumu podařilo rozlišit různé odpadní areály. Na základě nálezů jsme identifikovali 'chudý' odpad sovětských zajatců, o které bylo obecně ze strany Wehrmachtu hůře pečováno. Nebyli chráněni Ženevskou konvencí, a proto nedostávali balíčky Červeného kříže. Naproti tomu situace západních zajatců, zejména francouzských, byla o něco lepší. Jednak dostávali lepší stravu od věznitelů, což nám dokazují zejména nálezy kvalitního kuchyňského odpadu kostí z hovězího dobytka, a měli také přístup k balíčkům Červeného kříže. Z nálezů víme, že francouzské rodiny svým zajatcům posílaly sušené mléko, sladovou mouku, ale i alkohol."

Střepy talíře nalezené v Rolavě | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

I v extrémních situacích zůstávají lidé hraví a tvořiví

Vězeňkyně z Holýšova | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

Francouzské, ale i polské, ruské a maďarské vězeňkyně a francouzští, italští a srbští váleční zajatci pracovali také v komplexu poblíž města Holýšov v západních Čechách, jehož pozůstatky zkoumá archeologický tým Západočeské univerzity v Plzni. Podle Jana Hasila se jednalo o největší aglomeraci nacistických táborů na území Čech:

"U tohoto maličkého západočeského městečka vznikly, krátce po nacistické okupaci a zabrání československého pohraničí, dva areály muniční fabriky. Pro jejich obsluhu a zásobování pracovní silou tu vzniká hned sedm různých lágrů. Jejich celková plocha dosáhla 7 hektarů."

Archeologické práce v Letech u Písku | Foto: Lucie Hochmanová,  Český rozhlas

Na výstavě Nacistické lágry optikou archeologie pochopitelně nechybí ani vykopávky z romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Průzkum jediného koncentračního tábora na jihu Čech probíhal za značného zájmu médií v letech 2016-2019.

"Ukazuje se, že i v extrémních situacích za těmi dráty, zůstávají lidé hraví a tvořiví. Máme tady figurky z Let u Písku, ale třeba i kostěný kámen ze hry domino od francouzských zajatců na Rolavě. Ze stejného tábora pochází i rukodělné výrobky, třeba ulité cínové těžítko ve tvaru psí hlavičky."

Předměty nalezené v Rolavě | Foto: z výstavy Nacistické lágry optikou archeologie

Na zámku u Liny Heydrichové byli Svědci Jehovovi

Heydrichova vila v Panenských Břežanech | Foto: Archiv Martina Hakaufa

Výstavu uzavírá vzpomínka na tábor, který byl opakem obřího komplexu v Holýšově u Plzně. Šlo totiž o jeden z nejmenších pracovních táborů v Protektorátu v Panenských Břežanech, na východ od Prahy.

"Historicky tu byly dva zámky, které před válkou vlastnily pražské židovské podnikatelské rodiny. Krátce po okupaci byly konfiskovány. Jeden sloužil státnímu tajemníkovi K. H. Frankovi a druhý, dolní, říšskému protektorovi, nejprve Konstantinu von Neurathovi a potom Reinhardu Heydrichovi. Jeho vdova Lina a jejich děti zde zůstali, zámek jim byl dán do doživotního užívání. Pro hrubé práce dostala Lina Heydrichová k dispozici komando židovských vězňů, kteří tu nějakou dobu žili. Když byly práce hotovy, tak byli staženi a bohužel deportováni do koncentračních táborů.

Jan Hasil | Foto: Magdalena Hrozínková,  Radio Prague International

Poté sem přišlo jiné pracovní komando složené z patnácti mužů vězněných z náboženských důvodů, byli to totiž Svědci Jehovovi. K nim měla Heinrichová důvěru, protože věděla, že víra jim zapovídá násilí. Tito muži vykonávali pomocné práce okolo zámku, v relativně slušných podmínkách i za pomoci místního obyvatelstva, a v pořádku tu dožili konce války."

Do konce války tu žila i Lina Heydrichová. Potkala ji tady ještě druhá tragická událost. Po ztrátě manžela tu o rok později při dopravní nehodě zemřel její syn Klaus.

Výstavu Nacistické lágry optikou archeologie připravil Archeologický ústav AV ČR v Praze ve spolupráci s NPÚ Ústí nad Labem a Západočeskou univerzitou v Plzni. Koná se do 30. září 2022 v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století.