Až do pátku se povedou konzultace o nové vládě, pak se politici sejdou na Hradě

Úřad vlády

V úterý se poprvé od senátních voleb vyjádřil k řešení patové situace prezident Václav Klaus. Na pátek si na Hrad pozval šéfy stran zastoupených ve sněmovně. Politici zatím dál jednají a čtyři strany už se shodly na možném postupu při vypsání případných předčasných voleb. Více uslyšíte od Martiny Lustigové.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Podle prezidenta musí zemi i do případných předčasných voleb vést vláda, která se bude opírat o důvěru Poslanecké sněmovny. Václav Klaus ponechá do pátku politickým stranám čas na konzultace, jednání ale zároveň vede i on sám. Podle prezidenta by se měla nová vláda zformovat co nejrychleji. Koho pověří sestavením vlády ale prezident nenaznačil a nevyjádřil se ani k nedělním výrokům svého tajemníka Ladislava Jakla o tom, že patrně pověří někoho z ODS. "Připomínám, že jeden projekt na sestavení vlády již selhal a že bez významných modifikací nemůže být opakován. Zároveň sděluji, že nepovažuji za možné, aby byl bez jakéhokoli limitu prodlužován dnešní stav, kdy máme vládu bez důvěry Poslanecké sněmovny," uvedl prezident Klaus.

"Po jednání s KSČM mohu říci, že stejně jako my i Komunistická strana Čech a Moravy, pokud se nenajde žádné stabilní řešení, upřednostňuje schválení upraveného senátního návrhu změny ústavy a jeho aplikace přechodu k předčasným volbám." Ze stran zastoupených ve sněmovně tak předčasné volby odmítají jen sociální demokraté, pro které je tato varianta pouze krajním řešením. Potvrdil to místopředseda strany Zdeněk Škromach: "Sociální demokracie se předčasných voleb nebojí, ale je otázkou, jestli v této chvíli je čas je brát jako jediné konečné řešení."

K otázce předčasných voleb se vyjádřil i expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Podle něj nemají smysl bez úpravy volebního zákona. Pokud by se volby konaly podle stávajícího volebního zákona, skončily by podle Zemana podobně jako volby červnové. Zeman odkazuje k návrhu novely volebního zákona, kterou před lety prosazoval s někdejším šéfem ODS Václavem Klausem. Republika se podle tohoto návrhu měla rozdělit na 35 volebních krajů s pěti až šesti mandáty ve sněmovně. Změnu volebního zákona ale tehdy smetl ze stolu Ústavní soud.