Banky v zátěžových testech obstály, problémem jsou kampeličky

Česká národní banka opět nedávno provedla zátěžové testy českých bank. Tuzemské banky jako celek jsou podle výsledků odolné vůči případnému nepříznivému vývoji. Rovněž pojišťovny vykázaly podle testů díky vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou odolnost. Zároveň ale banka upozornila na nebezpečí v sektoru družstevních záložen. Důvodem je udržování vysokého úročení vkladů. Takzvané kampeličky často půjčují jen zlomku klientů za vysoké úroky.

Foto: Archiv ČRo - Radio Praha

ČNB při testech vycházela z několika scénářů. Základní scénář se snaží zmapovat vývoj, který považuje národní banka za nejpravděpodobnější. Podle tohoto běžného scénáře by se dostaly do problémů dvě menší banky, které dohromady reprezentují jedno procento celkových aktiv tuzemských bank. Opatření by si podle ČNB vyžádala kapitálovou injekci 300 milionů korun. Naopak u nejnepravděpodobnějšího - nebo také krizového - scénáře by požadavky na kapitál nesplnilo 14 bank. Domácnosti a podniky by vyčerpaly finanční rezervy a zhoršila by se jejich schopnost splácet půjčky. To by se promítlo negativně do hospodaření bank. Finanční injekce do sektoru by si vyžádaly desítky miliard korun. Pokračuje člen bankovní rady České národní banky Jiří Frait:

"Základním smyslem těch testů je říci si, jak by se banky vypořádaly se situací, že by všechno v ekonomice šlo nějakou dobu špatně. Stávající aktuální test si klade otázku: Co když česká ekonomika nezačne oživovat v roce 2014, ale bude pokračovat v propadu až do roku 2016 a teprve poté začne oživovat? To znamená, že bude dlouhý pokles výroby, zaměstnanosti a příjmů."

Na něj navázal guvernér České národní banky Miroslav Singer.

"Usoudili jsme, že hlavní rizikovým scénářem by byl dlouhotrvající propad ekonomické aktivity, který by samozřejmě souvisel s potenciálním dlouhodobým propadem vnější ekonomické aktivity. To znamená, že jsme generovali rizikový scénář dlouhé, vleklé a trvalé deprese."

Guvernér České národní banky Miroslav Singer, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas

Celkově je tuzemský finanční sektor podle ČNB vysoce odolný a v některých parametrech, jako je kapitál nebo klientské vklady, svoji robustnost dokonce posílil. Celkově totiž čeští občané šetří, odkládají spotřebu a to se projevilo právě v objemu vkladů na bankovních účtech, které se pozvolně zvyšují. Guvernér Miroslav Singer také uvedl zajímavou věc - totiž, že banky vlastní hlavně české státní dluhopisy.

"Stát je nejvýznamnější dlužník českých bank. Kdyby se začal zhoršovat fiskál, tak začne vznikat skutečné riziko koncentrace. My se na to díváme poměrně důkladně, díváme se na to prizmatem toho, že ta fiskální situace je dnes stabilní a udržitelná. Nedíváme se na to jenom agregátně, ale díváme se na to i přes jednotlivé banky. Tam prostě se už začínáme v některých případech dívat na to, jestli ta koncentrace a jestli to držení dluhopisů nezačíná být důvodem k tomu, abychom přemýšleli o tom, jak moc je banka zranitelná vůči případnému poklesu těch cen."

V případě kampeliček Singer upozornil, že v řadě ukazatelů se dostaly na úroveň, které by banky dosáhly v případě nejhorších scénářů zátěžových testů.

"Základní problém záložen je hodně o tom, že na začátku té krize vznikla celoevropská povinnost pojišťovat všechno, co vypadá jako vklad, na 100 procent. Záložny najednou zjistily, že jsou zaplaveny vklady, které přitáhly tím, že úročí o to procento nebo dvě víc. Řekl bych, že v těch lepších případech pro ně mají problém najít to využití, kde ty úroky z nich pokryjí náklady na depozita. Což, jak říkám, je ta lepší část toho sektoru, protože tam může být ještě horší část. To bych ale předjímal nějaké naše závěry v jednotlivých případech."

Přestože podíl záložen na všech poskytnutých úvěrech v tuzemsku činí pouze jedno procento, centrální banka se obává jejich případných problémů.

Foto: Eva Odstrčilová, Český rozhlas

"Poskytují úvěry s vyšší úrokovou sazbou, riskantnější, mají je koncentrovanější už proto, že jsou menší. Přesto všechno samozřejmě vyššími slibovanými úroky k sobě stahují poměrně rychlé vklady. Výsledkem je průměrný úrok na klientských vkladech vůči bankám o skoro dvě procenta vyšší, průměrný úrok na úvěrech vůči bankám skoro o 3 procenta vyšší."

Některé velké záložny se nedávno dostaly do problémů. Metropolitní spořitelní družstvo nemůže poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. V polovině května centrální banka zahájila řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry. Podle ekonomického novináře Miroslava Motejlka kampeličky provádějí neprůhledné finanční operace.

"Kampeličky strašně rychle rostou s tím jak rostou, potřebují posílit vlastní kapitál. Vlastníci nemají peníze a proto to dělají tak, že vyvádějí přes různé firmy z kampeličky peníze a ty potom zpátky dávají do toho kapitálu. To je myslím ten základní princip, tohle se dneska mohutně děje."

Vláda nedávno schválila pro záložny přísnější podmínky. Jedním z návrhů je zvýšení příspěvku kampeliček do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Sami zástupci záložen s návrhem souhlasí. Je ale také možné, že do doby, než zákon schválí český parlament a podepíše prezident, některá družstevní záložna zkrachuje. Podle analytika společnosti Fincentrum Josefa Rajdla se tak ale stalo už mnohokrát. Sektoru by se to podle něj také nedotklo.

"Když si to vezmeme z historického hlediska, tak v roce 1999 bylo na trhu asi 127 nebo 129 družstevních záložen. V současné době je jich 13. Každý rok nějaká družstevní záložna skončila. Nebylo by žádnou výjimkou, kdyby i letos nějaká skončila. Pro sektor družstevních záložen jako takový by to žádný problém nebyl."