Baťův kanál

r_2100x1400_radio_praha.png

Nová loď Danaj a přístaviště ve Veselí nad Moravou, to jsou jen některé novinky, které na Baťově kanále připravila pro letošní sezónu agentura pro rozvoj turistiky. Vodní cesta z roku ze 30.let minulého století je nyní jedním z hlavních turistických lákadel Moravkého Slovácka. Podrobnosti má Jaromír Marek.

Soustavu vodních kanálů o celkové délce 50 kilometrů nechal vybudovat známý český průmyslník Tomáš Antonín Baťa. Unikátní vodní cesta, kterou tvoří jednak regulovaný tok řeky Moravy a jednak uměle vytvořené vodní kanály se soustavou jezů a plavebních komor sloužil pro přepravu uhlí z Rohatce na Hodonínsku do Otrokovic. Plavební cesta sloužila do roku 1948. Poté začíná doprava po kanále stagnovat, kanál se zanáší a zařízení chátrá. Až v roce 1995 založily obce a města ležící podél Baťova kanálu Agenturu pro rozvoj turistiky, byla započata rekonstrukce a na vodní cestu se opět vrátily lodě s turisty. Pokračuje ředitel Agentury Ivo Ondračka.

"Dneska jsme v takové etapě, že za pomoci vícezdrojového financování byla obnovena ta vodní cesta téměř už do původní délky. Chybí nám ještě šest kilometrů a bude obnoveno padesát dva kilometrů vodní cesty tak, jak to bylo za Tomáše Bati."

Flotilu plavidel na Baťově kanále tvoří dnes 50 lodí s celkovou kapacitou 345 míst. V loňském roce využilo služeb spojených s Baťovým kanálem 24 000 lidí, což je o 40% víc než v předchozím roce. Cíl agentrury je však rozvoj a oživení celého regionu.

Batuv kanal
"Nám už teď nejde o nějaký dramatický růst počtu návštěvníků, ale spíš o jejich skladbu. O to, aby navštívili celý region, aby se podívali do Chřibů, do Bílých karpat. O to, aby se podíleli na životě regionu. Aby nejen navštěvovali památky, ale podívali se jak region žije: navštívili košt vína nebo slivovice, hody nebo zabíjačku nebo si v našem regionu třeba vypálili slivovici. Na Moravském Slovácku je nejzajímavější, že se tady nějakým způsobem žije a kdo se dokáže otevřít ten může být obohacen."

Plánované investice do projektu Baťova kanálu představují částku kolem 270 milionů a podílí se na nich stát, obce i soukromý sektor. Dosud bylo proinvestováno 40 milonů, převážně do rekonstrukcí zchátralých plavebních zařízení.