Baťův kanál se možná prodlouží až do Olomouckého kraje

Baťův kanál, foto: Fojsinek CC BY-SA 3.0

Turisty vyhledávaný Baťův kanál by se mohl prodloužit na území Olomouckého kraje. Zastupitelstvo si od této investice v hodnotě stovek milionů korun slibuje posílení cestovního ruchu v jižní části kraje. Původně tu však lodě vozily hlavně vytěžené hnědé uhlí.

Baťův kanál,  foto: Fojsinek CC BY-SA 3.0

Vojtěch Bártek,  foto: ČT24
Aby mohla začít příprava projektu, měli by memorandum kromě Povodí Moravy postupně podepsat zástupci Přerova, Olomouce, Kroměříže, ministerstev i menších obcí v okolí vodní cesty.

„Máme radost z toho, že je zájem o Baťův kanál a o to, aby ta vodní cesta byla co nejdelší. Samozřejmě to prodloužení sebou nese technické překážky, které se dají vyřešit." uvedl Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.

Prodloužení Baťova kanálu, který se na Zlínsku těší velké popularitě, by podle hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) výrazně pomohlo cestovnímu ruchu mezi Kroměříží, Přerovem a Olomoucí. Kritici označují nápad za drahý a neekologický.

Místo turistů se původně po Baťově kanálu vozil lignit

Stavba Baťova kanálu,  foto: Okresní archiv Zlín
Baťův kanál původně vznikl proto, že Baťa potřeboval vyřešit dopravu hnědého uhlí, dodal Vojtěch Bártek.

„Baťa chtěl vždycky budovat infrastrukturu, železniční, silniční i vodní. K vybudování kanálu, který dneska nese jeho jméno, došlo tím způsobem, že se nedokázal domluvit s železnicí na ceně přeprav lignitu, který těžil v Ratíškovicích. Potřeboval ho převézt do svých tepláren, do tehdejšího Baťova, nynějších Otrokovic. Proto se rozhodl, že půjde svou cestou. Tehdy se připravovalo vybudování závlahového kanálu, který měl zabránit suchu, způsobeného regulací řeky Moravy. On se chopil této myšlenky a ten páteřní zavlažovací kanál se rozhodl využít pro plavbu a pro přepravu toho lignitu."

Kdy se s budováním kanálu začalo? Za jak dlouho byl hotový?

Baťův kanál v roce 1938,  foto: Okresní archiv Zlín
„Samotná stavba začala v roce 1934. Dokončená byla 2. prosince v roce 1938. Hned další den proběhla inspekční plavba přes celý Baťův kanál. Takže se stavěl celkem 4 roky. Bylo při tom použito hodně ruční práce a málo mechanizace. Bylo to proto, aby místní lidé měli práci a proto na to přispělo tehdejší ministerstvo práce."

Lodě tahali koně a později malé traktorky

Baťův kanál měří přes 50 kilometrů. Roční návštěvnost má 90 tisíc lidí. Původně tu jezdilo jen pár lodí.

„Provoz byl oproti dnešku docela malý. Baťa měl asi deset nákladních člunů, které byly taženy na tom uměle vybudovaném úseku ze břehu. Nejdřív koňmi, později malými traktorky, které měli výkon 10 koní. A ty traktorky tahaly nákladní lodě naložené 150 tunami lignitu. Kromě této Baťovy dopravy pro plavbu využíván nebyl, takže oproti dnešku ta doprava byla méně frekventovaná. Baťův kanál vedl z Otrokovic až na Slovensko do Skalice, na území Česka jsou to Sudoměřice, celkem je to přes 52 kilometrů. Překonává výškový rozdíl 18 metrů prostřednictvím třinácti plavebních komor."

Triatlonista Jedlička kanál přepraval za 14 hodin

Baťův kanál,  foto: Tomáš Kolařík,  CC BY-SA 3.0
První pokus o oživení Baťova kanálu byl v roce 1989 a první loď na něj vyplula v květnu 1995. Turisté dnes mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou.

„Po Moravě a Baťově kanále, v tom umělém úseku jezdí až stovky malých motorových člunů, které si lze půjčit v některé ze sítě půjčoven. Je tu i 70 hausbótů, které je možné půjčit na víc dní a pak je tu pět velkých osobních lodí pro turisty nebo pro pravidelné plavby," dodal ředitel Vojtěch Bártek.

Baťův kanál zaznamenal i zajímavý sportovní výkon. V roce 2018, když kanál slavil 80 let od svého vybudování, přeplaval ho ze Spytihněvi do Skalice hodonínský dálkový plavec a triatlonista Marek Jedlička. Trasu dlouhou 43 km zdolal za 14 hodin a 3 minuty.