Bez patů a přeběhlíků?

"Musíme udělat všechno pro to, aby se už podobná patová situace neopakovala." Tato slova jsme slýchávali poměrně často také po posledních volbách do Poslanecké sněmovny, jejichž nerozhodný výsledek dlouho nedovoloval sestavit vládu, která by měla šanci získat důvěru poslanců. Navíc se koaliční vláda stále musí ve sněmovně spoléhat na hlasy přeběhlíků z jiných stran, tentokrát ze sociální demokracie. Situaci by měl změnit jiný volební systém, který začátkem února schválila vláda.

Mirek Topolánek, foto: ČTK

Vláda zvažovala tři varianty - skotskou, nizozemskou a řeckou, které vybrala z původních šesti. "Všechny tři počítaly s tím, že se v zásadě vracíme k poměrnému systému, který je v současném volebním zákoně posunut nevýhodně pro nejmenší politické strany. A že zavádíme jistý bonus pro vítěze," vysvětlil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Nakonec vláda podpořila takzvanou řeckou variantu volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento systém v prvním skrutiniu rozděluje mandáty v krajích srovnatelných co do počtu obyvatel a ve druhém rozděluje neobsazené mandáty, které připadnou celostátnímu vítězi. Je to něco jako bonus pro vítěze voleb.

Současný volební systém nezaručuje ani rovnost hlasů ani jasné většiny. Někteří členové koaliční vlády se podle premiéra Mirka Topolánka při hlasování zdrželi, proti prý nebyl nikdo. "Ani jedna z koaličních stran na tom nevyhrála. V tom smyslu je to vyvážený kompromis," usoudil premiér Topolánek. Lidovcům se ale chystané změny volebního zákona nelíbí. Šéf jejich poslanců, Pavel Severa prohlásil, že tento návrh neodráží připomínky lidoveckých ministrů, a proto se nedá považovat za koaliční:

Jiří Paroubek, foto: ČTK

"Ten návrh tak, jak je schválen, je nespravedlivý, ten problém neřeší a nadále je zde diskriminace. Myslíme si, že maximální bonus tak, abychom ho uměli zdůvodnit, aby byl spravedlivý a v souladu se zákony, volební právo všech občanů, je maximálně jeden až tři mandáty. Jinak se domníváme, že žádný bonus není třeba, že je spíše potřeba dát lichý počet poslanců a tím je to vyřešeno."

Ke schválení volebního zákona je podle Ústavy třeba, aby se na něm shodly obě parlamentní komory. V tomto případě tedy Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Pro koalici bude zřejmě složité prosadit svou vizi hlavně v Poslanecké sněmovně, kde nemá spolehlivou většinu. Sociální demokraté vládou schválenou řeckou variantu volebního systému považují za problematickou. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se nechal slyšet, že jeho strana nebude žádnou z vládních variant podporovat, neboť nejsou v souladu s Ústavou. Podle něj by k odstranění mnoha problematických částí současného volebního systému vedla taková úprava, která by spočívala v přiměřeném zvýšení počtu volebních obvodů cestou spojení některých ze stávajících volebních krajů. Lze také uvažovat o modifikaci volební formule, ale pouze takové, která vyloučí nutnost dvou či více skrutinií, dodal Jiří Paroubek. Své výhrady dali najevo i komunisté. Politolog Josef Baxa je přesvědčen, že i kdyby volební systém parlamentem prošel, nemusel by projít u Ústavního soudu:

"Naše Ústava praví, že do Poslanecké sněmovny volíme poměrným systémem. A toto je podle mého názoru již systém smíšený, takže podle mého názoru by neprošel."

Naopak politolog a odborník na volební systémy Tomáš Lebeda soudí, že vláda vybrala pro Česko dobrou variantu, ale umí si představit i jiné systémy:

Foto: ČTK

"Je to řešení, které více méně odpovídá tomu vládnímu zadání. Umožňuje lepší reprezentaci malých stran, které jsou potřeba do vládních koalic, a zároveň pomáhá vítězi voleb zvýšit svůj volební výsledek tak, aby se mu společně s těmi malými stranami vládní koalice sestavovala lépe. Já si samozřejmě umím představit lepší varianty. Některé z nich jsem také navrhoval a bylo by asi zvláštní, kdybych nebyl přesvědčen, že právě ta by třeba byla vhodnější."

Tomáš Lebeda připouští, že na zvolené variantě volebního systému ještě bude třeba pracovat:

"Tam je několik málo rizik, která samozřejmě by bylo potřeba pojmenovat. A je dobré ještě o nich diskutovat, protože předpokládám, že to není úplně konečná verze. Ten zákon se nejspíš bude měnit i v Poslanecké sněmovně a v Senátu."

Je tu také otázka, kdo na tento volební systém doplatí, když nahrává vítězi voleb i menším stranám?

"Oni na ní doplatí všichni ostatní než ten vítěz voleb. Malé strany v zásadě nezískají poměrné zastoupení, ony získají jenom o trochu poměrnější zastoupení než dnes, protože to dnešní jejich zastoupení je poměrně výrazně zkreslené. Je to systém, který vítězi dává a všem ostatním bere. Ale bere jim rovnoměrně, zatímco třeba ten předchozí pokus o volební reformu z doby opoziční smlouvy dával všem silným a bral všem slabým. Tento dává vítězi a všem ostatním bere jiným způsobem."

Zaručí řecká varianta volebního systému to, že nebude docházet k povolebním patům, vítěz voleb opravdu získá většinu a bude moci sestavit stabilnější vládní koalici?

"V každém případě tento systém výrazně sníží riziko povolebních patů, výrazně zvýší pravděpodobnost možnosti sestavování solidních vládních koalic, které se nebudou opírat o jednoho, dva poslance. To je prokazatelné z modelů, které byly vypočítány, a myslím si, že v tomto není spor. Jsou tady jiné problematické momenty, třeba výše toho bonusu. Já osobně se domnívám, že stejného efektu by se dalo dosáhnout při nižším volebním bonusu, a tudíž méně kontroverzním bonusu, protože ten stávající tak trošku zavání smíšeným volebním systémem, který by samozřejmě nebyl v souladu s Ústavou České republiky."říká politolog Tomáš Lebeda.

Pokud by se podle vládou navržené řecké varianty volebního systému volilo už v roce 2006, disponovala by nynější vládní koalice místo nejistých 101 celkem 108 poslaneckými mandáty, tedy dostatečným počtem na to, aby bylo možno v Poslanecké sněmovně prosadit i nepopulární reformní kroky.