BIOCEV vyvinul červeně svítící laboratorní myši

Mládě myši exprimující v kůži tdTomato, foto: BIOCEV

Svou činnost oficiálně zahájilo vědecké pracoviště BIOCEV. I když se areál ve Vestci u Prahy dostaví až za dva roky, už nyní mají vědci první úspěchy v medicínském výzkumu. Vyvinuli například červeně svítící laboratorní myši, které mohou přispět při vývoji nových léků a nových postupů při léčbě kožních onemocnění.

Václav Pačes,  foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Podobná špičková pracoviště pomohou České republice ekonomicky uspět v mezinárodní konkurenceschopnosti. Ambicí výzkumu je přijít na novou léčbu například rakoviny tlustého střeva a pomoci tak k vývoji nových léků. Zhruba třímiliardový projekt z velké části dotuje Evropská unie. Prioritou je také pro stát, který ho finančně podpoří, říká ministr školství Petr Fiala:

"Český stát si je dobře vědom své odpovědnosti za udržení těchto jedinečných infrastruktur. Proto jsme připravili národní program udržitelnosti, který by měl zajistit finanční prostředky ze státního rozpočtu každoročně zhruba ve výši 2,5 miliardy korun."

Samotný areál centra se začne ve Vestci u Prahy budovat příští rok, hotovo má být do konce roku 2014. Celkově se pak centrum BIOCEV zaměří hlavně na oblast biomedicíny, uvedl vědecký koordinátor Václav Pačes:

"Chtěli bychom z Biocevu udělat mezinárodní, přinejmenším evropskou instituci se zaměřením na transfer výsledků základního výzkumu do praktických aplikací. Chceme mít také úzké kontakty s lékařskými pracovišti."

Mládě myši exprimující v kůži tdTomato,  foto: BIOCEV
BIOCEV zahájil svoji činnost programem s názvem funkční genomika, který do Česka láká vědecké pracovníky z celého světa. Koordinátor programu Radislav Sedláček se svým týmem vyvinul už vzpomínané červeně svítící laboratorní myši. Pokožka jim svítí po ozáření fluorescenčním proteinem, což umožní sledovat děje v buňkách nebo v celém organismu. Dříve bylo nutné pro detailní rozbor dějů během hojení myši usmrcovat, nyní je možné hojení vyhodnotit na živých myších. Zájem o metodu mají ve Spojených státech a Kanadě.

Vědci v BIOCEVu se budou zabývat také vývojem nových léčiv, zlepšením diagnostiky chorob, vývojem tkání pro poškozené orgány nebo vývojem přírodních antibiotik. Na projektu spolupracuje Akademie věd s Univerzitou Karlovou. V budoucnu mě mělo centrum zaměstnávat na 600 lidí. Připravovat se tu má také 200 až 250 mladých akademiků, dodal Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy:

"Je to šance pracovat v prostředí nejmodernějších vědeckých technologií, kde se zkoumá jádro genů, molekulové fungování. Tyto přístroje se rychle vyvíjí. Proto je důležité, aby doktorandi, ta nová generace, která to bude táhnout dál, se učila už na těchto nových věcech."

Vizualizace centra BIOCEV,  foto: BIOCEV
Špičkové přístroje budou moci využívat i firmy pro vlastní výzkum, záměrem je zavádět co nejvíc výsledků bádání do praxe.

BIOCEV je jedním ze šesti dosud schválených obřích vědeckých projektů z evropských dotací, takzvaných center excelence, s celkovým rozpočtem 21 miliard korun. Patří mezi ně třeba superlaser ELI, který má za sedm miliard vyrůst v Dolních Břežanech u Prahy, nebo brněnský Středoevropský technologický institut (CEITEC), kde by se zkoumaly biomateriály a robotické systémy využitelné při náročných operacích.

"Vznik špičkových výzkumných center, jako je BIOCEV, má přinést výsledky evropské nebo světové úrovně a uplatnění stovek vědců, kteří by jinak z Česka odcházeli. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podpora skutečně kvalitní vědy se dlouhodobě vyplácí, protože výsledky využitelné v praxi v medicíně nebo v průmyslu umožňují obstát v mezinárodní soutěži," uvedl ministr školství Petr Fiala.