Za historií pramenů Lázní Kynžvart

Dnes se vydáme do místa, které má blahodárné klima, minerální vody a rašeliniště a tím jsou Lázně Kynžvart. Za historií zdejších pramenů i významnými osobnostmi, které se tu léčily, nás zavede Zdeňka Kuchyňová.

Historie Kynžvartu sahá do 2. poloviny 13. století. Tehdy nechal Přemysl Otakar II. na strmém ostrohu postavit hrad, jehož zříceniny jsou nad městem dodnes. V průběhu dalších 340 let se na kynžvartském panství vystřídalo 29 pánů - příslušníků deseti šlechtických rodů. Od roku 1623 však patřilo panství Metternichům a to až do roku 1945. A právě rod Metternichů se zasloužil o založení zdejších lázní, uvedla jejich ředitelka Hana Hrušková.

Lázně Kynžvart, foto: Ivana Vonderková

"První zmínky o minerálních pramenech jsou už z roku 1454. To známe jenom z literatury. Po dlouhá staletí se potom zřejmě s minerálními prameny nedělo nic. Teprve v roce 1822, když byl v Karlových Varech na léčení švédský chemik Berselius, tak se na pozvání kancléře Metternicha dostavil do Lázní Kynžvartu, aby prozkoumal zdejší minerální prameny. Tenkrát tady bylo pramenů zhruba 16. Berselius jich prozkoumal šest a těchto šest bylo následně označeno jako léčivé prameny a započalo se s jejich plněním do jakýchsi kameninových nádob. Ty nádoby se transportovaly po celé republice, ale vzhledem k tomu, že to bylo takové amatérské plnění, tak docházelo k jejich znehodnocení. Brzy tato situace udělala pramenům nepěkné jméno a tak se s tím plněním přestalo."

Prameny se začaly využívat k léčebným účelům v roce 1822. Ačkoliv jich tehdy bylo 16, v současnosti se využívají jen čtyři. Řada z nich totiž zanikla jednak díky tektonické činnosti, jednak kvůli špatnému hospodaření.

Ředitelka Hana Hrušková, foto: Ivana Vonderková

"Ta zdejší minerální voda měla dokonce název ocelová voda. Zřejmě proto, že měla obrovskou trvanlivost. Byla transportována následně do celé Evropy. To se stalo až roce 1856, kdy se začalo s výstavbou prvních lázeňských domů. Po tom roce 1822 se vědělo, že ty minerální vody mají léčebný charakter, ale až po tom roce 1856 se tomu dalo takový větší punc lázeňství. Profesor Jäger provedl adaptaci zdejších pramenů a začalo se s výstavbou prvních lázeňských budov."

Dnes se v lázních intenzívně využívají dva prameny, které vyvěrají přímo v areálu. Jeden má název Richard - to je ten, který se transportoval do Evropy a druhý je minerální voda Helena, která se používá převážně na výplachy nosu a sliznice, protože dnes se v lázních léčí děti s onemocněním dýchacích cest a s nemocemi kožními. Dospělí pacienti se tu léčili do roku 1950.

Lázně Kynžvart, foto: Ivana Vonderková

"Jsme ojedinělé zařízení v rámci republiky a troufám si říct i v rámci Evropy. Když byl mezinárodní kongres lázeňství v Karlových Varech, tak nás tady navštívila skupina španělských lékařů a ti se velice podivovali, že něco takového existuje pouze pro děti. Do druhé světové války tady byla jenom dospělácká klientela. V roce 1950 byla v Praze velká epidemie černého kašle u dětí. A po tom roce 1950 ministerstvo hledalo zařízení, kde by se děti doléčily ve zdravém prostředí. Los padl právě na Kynžvart. Děti tady byly dva měsíce a efekt byl úžasný. Přitom to tenkrát byla jen klimatoterapie. Potvrdilo se tím i to, co už věděl Metternich, že skutečně klimatické podmínky tady mají specifický charakter."

Od té doby se zde léčí dětští pacienti. Jak uvedla ředitelka Hana Hrušková, před druhou světovou válkou měly Lázně Kynžvart obrovský věhlas a jezdily sem významné osobnosti.

"Ať už to byl princ Edward anglický, byla tu japonská princezna, velkovezír, který tu byl na lovech, ale tady v lázních v Kynžvartu se léčil. Nám se dochovala krásná kniha hostů z roku 1899 a v té jsme se právě dočetli, že klientela v lázních byla velice významná. Taky jsme se dočetli, že to byly jedny z nejdražších lázní, že si prostý lid český nemohl dovolit tady tu léčbu absolvovat a že to bylo skutečně určeno pro velice významné klienty."

Traduje se nějaké zázračné uzdravení?

"Nikde nemáme o ničem takovém napsáno, ale já bych si to dovolila vztáhnout na současnost. Tady léčíme například kožní onemocnění. To, co dokážeme během komplexní lázeňské léčby udělat například s dítětem s těžkým atopickým ekzémem a nebo s těžkou psoriázou, to považuju za velký zázrak. Podle našich statistických údajů asi 73 procent dětí od nás odjede se zlepšeným stavem svého zdraví."

Návštěvníci lázní mohou navštívit zdejší empírový zámek s mimořádně cennými sbírkami. Právě na něm pobýval rakouský kancléř Metternich. Bylo to jeho nejoblíbenější sídlo. Zajímavá je i procházka v okolí Kladského rybníka. V roce 1875 tu hrabě Schönburg-Waldenbur nechal vystavět lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat, zakoupený na výstavě ve Vídni. Na přelomu století vyrostlo v okolí ještě 5 dalších srubů.