Brno oživuje krojované tradice. Městské části chtějí stovky nových krojů

Hody, vinobraní, krojované plesy. I když Brno působí jako moderní město, v jeho jednotlivých čtvrtích žijí tradice s překvapivě hlubokými kořeny. Projekt „Obnova tradic Brněnska“ ukazuje, že zájem o folklor v metropoli Jihomoravského kraje zdaleka neutichá – a krojované slavnosti se vrací do veřejného života.

„Kroj představuje víc než jen slavnostní oblečení – je symbolem místní identity, sdílené historie i toho, co lidi v komunitě spojuje,“ uvedli autoři průzkumu, o kterém informovalo město na svém webu data.Brno.cz.

První fáze projektu se zaměřila na mapování: kde se v Brně ještě kroje nosí, kdo je vlastní, jaké slavnosti se konají a jaký je zájem o jejich obnovu. Výzkumníci oslovili všech 29 městských částí a z šetření vyplynulo, že krojované akce se dnes konají ve 23 z nich. Většinou tam existuje aktivní komunita – folklorní spolek, mládežnická chasa nebo kulturní skupina, která se o tradice stará. Právě aktivní zapojení místních lidí je podle výzkumníků klíčové: bez nich tradice ztrácí kontinuitu i smysl.

Nejčastější krojovanou událostí jsou hody, které se drží rytmu zemědělského a církevního kalendáře – od května do září. Například jedna z městských částí ve svém dotazníku uvedla: „Kroje by byly využívány při slavení martinských hodů, které byly po 46 letech v roce 2022 obnoveny.  Chasa se chce zapojovat do projektu Brněnsko tančí a zpívá, kde již dříve účinkovala.“

Nezastupitelnou roli sehrávají kroje také při krojovaných plesech, masopustu, velikonočních obchůzkách či na vinobraní a dalších kulturních akcích. Mnohé městské části staví na dlouhé historické kontinuitě.

„Ve většině z nich se krojované akce pořádaly již před rokem 1989, některé zmiňují tradici sahající až do 19. století. Na druhou stranu devět městských částí uvedlo, že nevědí, od kdy se akce pořádají, což odráží mezigenerační výpadek paměti nebo přerušení tradice. Některé slavnosti ale byly obnoveny na základě kronik, fotografií či vzpomínek pamětníků,“ uvádí autoři průzkumu.

Největší problém? Chybějící kroje

Přestože nadšení lidem nechybí, výsledky dotazníkového šetření potvrzují, že zásadní překážkou pro rozvoj folkloru v Brně je materiální zázemí. Pouze malá část městských částí uvedla, že má vlastní kroje, většina si je musí půjčovat.

„I tam, kde je několik kusů k dispozici, se často jedná o omezený počet a nedostatečné velikostní rozpětí. V mnoha případech tak městské části kombinují vlastní kroje s půjčenými a často se spoléhají na jednotlivce, kteří kroje vlastní nebo si je zajišťují sami. Navíc některé části nemají úplný přehled o tom, kdo kroje spravuje nebo kde se skladují – často jsou uloženy u soukromých osob,“ upozorňují autoři projektu.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina městských částí má zájem o výrobu nových krojů. Celková poptávka se pohybuje mezi 350 až 400 kusy. Požadavky se liší – od jednoduchých párů až po bohatě zdobené slavnostní varianty. Důležité je, že většina městských částí má pro výrobu vhodné podklady.

„Velká část městských částí, kde se konají krojované akce, má k dispozici historické podklady či prameny k tvorbě krojů, o něco méně jich má k dispozici i detailní popis krojů a 12 městských částí uvedlo, že podoba jejich krojů byla konzultována s odborníky – například s brněnskými etnografy nebo muzei,“ informuje web data.brno.cz.

Přestože se někde tradice potýká s generační výměnou, zájem o zachování a oživení krojované kultury je podle autorů průzkumu živý: „Společným jmenovatelem napříč městskými částmi je úsilí udržet si aktivní chasu, přenášet tradice na mladší generace a udržet folklor jako přirozenou součást místního kulturního života.“