Budou policisté odebírat vzorky DNA i za pomoci násilí?

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Vláda schválila návrh ministra vnitra Františka Bublana, aby policisté mohli odebírat vzorky DNA i za použití násilí. Policii by to mělo pomoci snáze a rychleji identifikovat pachatele trestné činnosti. K jakým konkrétním změnám dojde? A co na návrh říká opozice? To zjišťovala Martina Lustigová.

Obecná shoda panuje v tom, že vzorky deoxyribonukleové kyseliny mohou pomoci vyřešit závažnou trestnou činnost. Připomenout můžeme například to, že právě pomocí DNA byla vyřešena nedávná vražda školačky z Kmětiněvsi. Policie tedy odebírá vzorky DNA už nyní, ale dosud nemá dostatečný nástroj k tomu, aby podezřelého k poskytnutí vzorku donutila. Pokud odmítne, hrozí mu maximálně pokuta ve výši 50 tisíc korun. "Podle vládou schválené úpravy by policie pro získání tohoto důkazu mohla použít donucovací prostředky. Chci ale zdůraznit, že až po souhlasu státního zástupce. Neznamená to také, že by policie mohla odebírat vzorky každému podezřelému - týká se to pouze závažných a úmyslných trestných činů. Navíc pokud by některý podezřelý byl po expertíze vyloučen jako pachatel, jeho vzorek se okamžitě zničí a nikde se neuchovává," říká mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Ministr vnitra František Bublan, foto: ČTK
Vzorky DNA by se podle návrhu ministra vnitra měly odebírat také pravomocně odsouzeným pachatelům závažné trestné činnosti. Pokračuje ministr František Bublan: "Slibujeme si od toho především to, že recidivisté budou v databázi DNA a bude se snáze odhalovat, jestli nejsou právě oni těmi, kdo spáchal trestný čin. Nebude se to samozřejmě týkat všech odsouzených, jenom skutečně vybraných trestných činů." A které trestné činy to jsou? Podle Radky Kovářové jde hlavně o násilné trestné činy - tedy například o vraždy.

Opozičním občanským demokratům se návrh ministra Bublana příliš nezamlouvá. Místopředseda ODS Ivan Langer považuje návrh za velký zásah do osobnostních práv a svobod: "Je velkou otázkou, nakolik lze tento zásah vykompenzovat domněním, že povede k efektivnějšímu boji proti trestné činnosti."

Bojíte se zneužití těchto vzorků?

"V tuto chvíli v České republice panuje zvláštní situace. Policie odebírá, policie nakládá a policie také spravuje registr vzorků DNA. A v takové situaci hrozí velké riziko možného zneužití. A uvědomíme-li si, jak často dochází v řadách české policie ke korupčnímu jednání, domnívám se, že ono podezření z možného zneužití je zcela na místě."

A kdo by tedy měl policii nahradit? ODS se chce inspirovat v zahraničí - podle Ivana Langera je možné odebírání nebo správu vzorků svěřit ústavům soudního lékařství na lékařských fakultách, aby byla zajištěna nezávislá kontrola. Povinnost odevzdat vzorek DNA není pro ODS nepřijatelná, ale Ivanu Langerovi se nelíbí povinnost daná zákonem - raději by před odebráním vzorku DNA viděl soudní nařízení.

S návrhem ministerstva vnitra není spokojen ani Úřad na ochranu osobních údajů. Policie by totiž mohla získávat velmi citlivé údaje. Pokračuje Hana Štěpánková: "Pokud k tomu má docházet bez souhlasu, měl by tento postup být umožněn jen v naprosto výjimečných případech - když kupříkladu existuje důvodné podezření ze spáchání závažného trestného činu." Hana Štěpánková navíc upozorňuje, že návrh je v rozporu s tím, co platí v Evropské unii: "V Evropské unii je kupříkladu zakázáno odebírat genetické, biologické a biometrické informace bez souhlasu fyzické osoby." Aby návrh začal platit, musí ho ještě schválit parlament. A Úřad pro ochranu osobních údajů hodlá před projednáváním zákonodárce informovat o problémech, které návrh přináší.