Na konci 30. let minulého století mělo tehdejší Československo jednu z nejlépe obrněných státních hranic, řeč je o unikátním systému bunkrů a vojenských pevností, vybudovaném v letech 1935-38. Nyní je jejich osud ohrožen. Armáda je nepotřebuje a chce se jich zbavit. Není vyloučeno, že řada objektů zmizí. Pokračuje Jaromír Marek.
Celkem se do dnešní doby zachovalo 200 pevností a 7000 bunkrů. Jak víme z historie, vojenské opevnění svému účelu nikdy nesloužilo. Po válce se z některých pevností stala muzea, většina jich ale zpustla a stala se součástí krajiny. Přesto stále existují. Ministerstvo obrany se chce nyní většiny těchto objektů zbavit. Armáda argumentuje tím, že nehodlá na údržbu nevyužívaných objektů vynakládat další finance. Na možnost získat bunkry do svého vlastnictví čekají kluby vojenské historie a nadšenci, kteří se o řadu z nich už léta starají a provozují v nich muzea. Příkladem je společnost Army fort, která provozuje Vojenské muzeum v Králíkách nebo Společnost přátel československého opevnění, která provozuje muzeum opevnění v někdejší dělostřelecké tvrzi Bouda. Pokračuje Marek Bartoš.
"Zajímá to spoustu lidí, kteří provozují muzea a čekají na vstřícný krok armády. Z hlediska armády je to logické. Zeštíhluje, snaží se šetřit a tyto objekty pro ni nemají význam. Nemluvě o tom, že by se o ně měla starat, zabezpečit je atd. a to je finančně zcela nereálné."
Nyní probíhá zaměřování polohy jednotlivých objektů, které se zároveň zapisují do katastru nemovitostí. Potom budou nabídnuty novým majitelům. Z některých se možná stanou bizarní rekreační objekty, není ovšem vyloučeno, že převodem na nové majitele řada bunkrů zmizí. Více Martin Ráboň z Vojenského muzea v Králíkách.
"Přednost mají obce, které v těch objektech ne vždy spatřují kulturní, historickou nebo technickou památku, kterou bezesporu jsou. Ne všechny jsou však za takovou památku oficiálně vyhlášeny. Obce v nich vidí překážku rozvoje obcí, výstavby silnic. Z našeho pohledu je to katastrofa. Ten systém byl budován jako celek, který se táhne desítky kilometrů a jen jako celek má cenu."
Např. město Mikulov získá 39 malých pevností tzv. řopíků a jednu pevnost dělostřeleckou. Město se ale netají tím, že některé objekty hodlá zlikvidovat: vyhloubit v jejich blízkosti obří jámu a do té bunkr překlopit a zahrnout. Co na to Martin Ráboň?
"Bunkry jsou svědky doby úžasného vzepětí národa, který se připravoval k obraně země y pevnosti jsou jediný hmatatelný důkaz té doby. Je to nedávná historie, ale můžeme být na ni právem hrdí. Byla by škoda, kdyby se ničení pevností stalo pravidlem. Ocenili by to, v negativním smyslu, až naši potomci."
