Český ježek: Příběh pancéřové bariéry a jejího vynálezce

Český ježek

Druhá světová válka, Berlínská zeď, ruská invaze na Ukrajinu… téměř ve všech válkách a konfliktech za posledních sto let se pokaždé vyskytoval jeden obranný prvek: český ježek. Za vynálezem této pancéřové bariéry stojí, jak jinak, Čech. První verzi účinné bariéry vynalezl major František Kašík v druhé polovině třicátých let 20. století, původně na obranu před nacistickým Německem. Modernější varianty se dodnes používají na všech kontinentech.

Český ježek | Foto: Ferdinand Hauser,  Radio Prague International

Český ježek: asi každý už ho někdy viděl. Jednoduchá pancéřová zábrana, která se skládá ze tří nýtovaných nebo svařovaných ocelových sloupků dlouhých asi dva metry a vzájemně křížem propojených. Tyto překážky jsou známé také jako "pancéřoví ježci" nebo "oceloví pavouci"; v češtině se jim spisovně říká "rozsocháč". S českým ježkem se můžete setkat ve starých vojenských objektech a muzeích, ve filmových dokumentech, v televizních zprávách a v neposlední řadě i ve filmech. Nejen na normanských plážích ve filmu D Day při vylodění spojenců v červnu v roce 1944. V bondovce Die Another Day pancéřoví ježci vytvářejí hrozivou kulisu na severokorejském pobřeží.

S ježkem se však můžeme setkat i v mnoha reálných situacích, například na Pražském hradě. Bariéry zabraňují vjezdu nežádoucích vozidel, i když není jasné, na jak dlouho. Prezident Pavel už před časem oznámil, že místo nich brzy nechá nainstalovat hydraulické silniční závory.

Jan Fedosejev | Foto: archiv Jana Fedosejeva

Český ježek samozřejmě nemůže chybět ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech ve Středočeském kraji. Podplukovník Jan Fedosejev je jedním z kurátorů tamní expozice. A proto ví, proč se českému ježkovi říká „český ježek“. Není překvapením, že za vynálezem stojí Čech...

S nápadem přišel major František Kašík. V roce 1935 začal pracovat na nově založeném Ředitelství opevňovacích prací. Úkolem úřadu bylo tehdy vybudovat polní opevnění podél československé hranice. Měla bránit hranice se sousedními státy, se kterými Československo nemělo právě dobré diplomatické vztahy. Zpočátku se jednalo o Německo, později o Rakousko, Polsko a Maďarsko.“

Český ježek | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Na obranu před nacistickým Německem

Dnes je tento projekt znám jako „československá zeď“. Opevnění se skládalo z bunkrů a náspů, pancéřových zvonů a dračích zubů, tedy hrbaté linie betonových hrotů. A to vše ještě chránil také český ježek, tedy Tschechenigel (angl. czech hedgehog)

Český ježek | Foto: Ferdinand Hauser,  Radio Prague International

„Jeho výroba začala v letech 1937 a 1938. Přesná čísla nejsou známa, ale předpokládá se, že bylo vyrobeno 150 000 až 200 000 těchto protitankových překážek.“

Poslední z nich jsou nyní v muzeu v Lešanech. Jan Fedosejev přistupuje k řadě ježků rozestavěných venku před historickým bunkrem. Pomocí jednoho z nich popisuje konstrukci:

„Jedna kladina měla délku 1,80 metru. Ke každému z nich byla připevněna nosná deska, přes kterou byly jednotlivé ocelové prvky spojeny a sešroubovány.“

Po sestavení byl Tschechenigel účinným prostředkem k zastavení vozidel:

Český ježek | Foto: Ferdinand Hauser,  Radio Prague International

„Nezáleželo na tom, na kterou stranu jste českého ježka otočili. Vždycky splnil svou funkci. Pokud na zábranu střílelo dělostřelectvo, mohla na krátkou chvíli poskočit, ale vždy zůstala stabilní.“

Ježci se používali jednotlivě, ale někdy se také spojovali a stavěli v několika řadách za sebou. Přestože jeden ježek vypadá poměrně nenápadně, dokázal účinně zastavit vozidla, říká podplukovník Fedosejev:

„Zábrana tehdy velmi dobře fungovala proti obrněným vozidlům, neměla šanci zatarasenou cestou projet. Těžké tanky sice mohly najet na zátaras, ale pak by se mohly zaseknout ve vzduchu, nebo by ježek zespodu prorazil karoserii.“

Vynález československého legionáře

Geniální vynález, tento český ježek. Ale kdo byl František Kašík, který za tímto nápadem stál?

František Kašík | Foto: archiv Eduarda Stehlíka/Wikimedia Commons,  public domain

„Jeho vojenská kariéra začala, když v roce 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Sloužil jako dělostřelec. Později byl převelen do pevnosti Přemyšl. Tam se zúčastnil obrany pevnosti proti armádě carského Ruska.“

V roce 1915 pevnost Přemyšl obsadili Rusové. Kašík se dostal do ruského zajetí, spolu s více než 100 000 dalšími vojáky. Jako další Češi a Slováci se přidal k československým legiím a s nimi bojoval na Volze a na Sibiři, kde legie ovládly Transsibiřskou magistrálu. Z Ruska se František Kašík nakonec se svými kamarády vydává na dlouhou a namáhavou zpáteční cestu domů.

„Do Československa se vrátil v roce 1920. Kašík jako legionář dostal nabídku, aby pokračoval jako profesionální voják v armádě. Zpočátku sloužil na českém velitelství v Praze. Krátce měl na starosti výstavbu muniční továrny v Poličce ve východních Čechách. V roce 1935 byl přeřazen na ředitelství opevňovacích prací. To už bylo v době, kdy hrozba napadení Hitlerem nabývala na síle.“

Inspirací pro českého ježka, který právě v této době budování obrany před wehrmachtem vznikl, byla už dlouhou dobu známá zábrana, které se říkalo španělský jezdec, dřevěná překážka s ostnatými dráty, říká Fedosejev. Major František Kašík vnesl do armády i další nápady.

Bunkr v Krkonoších | Foto: Martina Bílá,  Radio Prague International

„Dal podnět k dalším inovacím. Podílel se například na návrhu interiérů bunkrů a pevností. Ale jeho protipancéřová zábrana byla samozřejmě nejdůležitějším vynálezem s největším úspěchem.“

Ocelový pavouk armáda průběžně dále vyvíjela. Prvky nosníku byly prodlouženy na 2 metry a 20 centimetrů. Byla použita kvalitnější ocel. Výřezy pro uchycení ostnatého drátu se zmenšily, aby se podpěrné prvky nemohly lámat. Na konce ocelových prvků se přidaly patky, aby se ježek nezabořil do země.

Wehrmacht přebírá Kašíkův vynález

Věci se však vyvinuly jinak. Po mnichovské dohodě a ztrátě pohraničí Hitlerovo Německo v březnu v roce 1939 obsadilo celé Čechy a Moravu.

Eduard Stehlík | Foto: Věra Luptáková,  Český rozhlas

Wehrmacht pak tyto protitankové překážky vyzkoušel a úspěšně je převzal pro své ženijní jednotky. Používaly se na východní frontě, ale také na Atlantickém valu. V roce 1944 byl například český ježek použit proti vylodění na plážích v Normandii.

František Kašík byl v roce 1938 propuštěn z armády a zapojil se do odboje proti nacistům. Skutečnost, že jeho vynález použili nacisté, pro něj byla hořkou ranou...

 „Bylo pro něj opravdu zlé, že jeho vynález teď ve velkém měřítku používal nepřítel, proti kterému byl vlastně vymyšlen,“ říká Fedosejev.

Po druhé světové válce se major František Kašík krátce vrátil do československé armády. Opustil ji však definitivně ještě před nástupem komunistů k moci. Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka se jako technik podílel na obnově Pražského hradu a divadla Laterna magika. František Kašík zemřel v roce 1969 ve věku 81 let. Jeho ježek už dávno žil vlastním životem.

Součást Berlínské zdi

„V době železné opony se ježek znovu ve velkém měřítku používal na československých hranicích s Rakouskem a Německem,“ říká Jan Fedosejev.

Zátarasy u Berlínské zdi | Foto:  GeorgeLouis,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Zábrany typu český ježek používaly armády po celém světě, včetně východního Německa. Staly se součástí smrtícího pásu Berlínské zdi. Volksarmee umístila české ježky mezi elektrickým signálním hraničním plotem a dva metry širokým kontrolním pásem, který se nazýval K 2. Jan Fedosejev přivezl dva exempláře z německého hlavního města do muzea v Lešanech. Ježci jsou v jedné z hal, přímo naproti tankům a další těžké technice.

„Původní český ježek vznikl na základě technických výkresů, které pro výrobu připravili ženisté. Na těchto exemplářích je ale jasně vidět, že byly improvizované. Jsou to v podstatě železniční kolejnice, které byly svařeny ve třech bodech. Každý ježek je proto trochu jiný.“

Ukrajinci se brání proti Rusku českým ježkem

Takové improvizované verze českého ježka se vyrábějí a používají dodnes, například na Ukrajině. Video Rádia Svobodná Evropa ukazuje, jak dobrovolníci začátkem března 2022 v Oděse svařovali pancéřové zábrany na obranu proti ruské invazi. Podobné záběry se objevily v Kyjevě na začátku ruské agrese. Agentura Reuters například přinesla reportáž z továrny velké realitní skupiny...

„Jsme zde v sídle jedné z největších kyjevských developerských společností. Válka změnila pracovní nasazení zaměstnanců. Chtějí pomáhat našemu městu, a tak teď vyrábějí obrněné ježky,“ řekl Dmytro Bilotserkovec, poradce kyjevského starosty Vitalije Klička. Podle některých zpráv se do ulic ukrajinského hlavního města dostaly i historické zábrany z vojenských muzeí.

Vojenské technické muzeum v Lešanech je otevřeno v letních měsících, v červnu a září pouze o víkendech, v červenci a srpnu od úterý do neděle. Letošní muzejní sezóna začíná 25. května.

Autoři: Ferdinand Hauser , Petr Lukeš
klíčové slovo:
spustit audio

Související