Byrokracie státní správy nás stojí až 80 % času, tvrdí starosta Jindřichovic
V severočeské příhraniční vesničce Jindřichovice pod Smrkem jsme nedávno mluvili v souvislosti s jejich větrnou elektrárnou, kterou si obec zajišťuje energetickou soběstačnost. Mají tu také teplárnu na biomasu a hodlají zřídit prestižní mezinárodní univerzitu. Malá ves s velkými plány. Zdejší mladý starosta Petr Pávek dosáhl nejen toho, že se o obci mluví, ale taky se sem začínají stěhovat mladí lidé a pohraniční kraj ožívá. Naposledy v pátek Jinřichovičtí kuriozním krokem vystoupili proti údajné zvůli státní správy: zakázali státním úředníkům vstup do katastru obce. Rozhovor se starostou natočil Vilém Faltýnek.
Sáhli jste k poměrně bezprecedentnímu kroku. Co vás k tomu vedlo?
"Je to zákaz bez předchozího povolení. Očekáváme zkrátka normální slušné zacházení. Nejedná se o reakci na nějaký konkrétní úkon z poslední doby, je to dlouho se hromadící problém. Za poslední roky vzrostla byrokracie státní zprávy tak, kladou na nás tolik požadavků, že až 80 % času tady na obci věnujeme vyplňování dotazníků a věnujeme se návštěvám ze státní správy. A to je naprosto nepřijatelné, protože my jsme tu hlavně proto, abychom dělali práci pro naše lidi, pro naši obec, na toto nemáme ani kapacity, ani peníze, ani chuť. Ta vyhláška je reakcí na to, jak se státní zpráva zvrhává a chová se, jako by tu lidi byli pro ni. My si myslíme, že tu je státní správa pro občana a pro obce, které občany zastupují."
Když vezmeme tento váš poslední krok v souvislosti s plánem vybudovat v Jindřichovicích univerzitu, v souvislosti s vašimi větrnými elektrárnami, můžeme to chápat jako výraz sebevědomí určitého malého samosprávného celku.
"V podstatě se to dá takhle říct. My vycházíme z toho, že právo na výkon samosprávy je z Ústavy nedotknutelné, a z toho, že komunální politika je blízko občanovi. My nejsme žádná virtuální realita, jsme s těmi lidmi, potkáváme se na ulicích a jsme samozřejmě pod tlakem místních občanů, aby se udělalo to či ono. A my se rádi staráme o tyhle věci, ale když nám na to nezbývá čas, protože jsme zavaleni prací, která obci neslouží, vidíme důvod se bránit."
My vysíláme pro krajany v zahraničí a vy sám jste byl několik let v emigraci. Zajímalo by mě, jestli tahle vaše zkušenost nějak ovlivňuje vaše postoje a způsob uplatňování se v politice.
"Do určité míry asi ano, protože ze své zkušenosti znám právě to velké sebevědomí místních samospráv, ať už jsou to obce nebo regiony, které se spravují do určité míry samy, které samozřejmě mají vlastní finanční prostředky z daňových výnosů, a to tady vůbec není, tady v České republice stále přežívá ten státní centralismus a přerozdělovací mechanismy."
Vraťme se ještě závěrem k té vyhlášce. Před sto lety bylo možné u vstupu do některých obcí číst, že "žebrákům a hercům se vstup zapovídá". U vás dnes je možné číst, že se vstup zapovídá úředníkům státní správy. Neobáváte se, že budete nařčeni z porušování lidských práv?
"Jedna věc je, jestli budeme nebo nebudeme nařčeni, jiná věc je, zda to skutečně činíme. My jsme přesvědčeni, že to nečiníme, protože v té vyhlášce jasně deklarujeme, že není vedena proti konkrétním lidem ze státní správy a za druhé že naprosto respektujeme občanské svobody každého úředníka. My ho pouze omezujeme v jeho působnosti jako úředníka, který přijde a nedomluví se s námi, ale to nemá žádný vliv na jeho svobody jako občana."
