Někde je otevřeno, někde ne...

Nejotevřenější radnicí v Česku se mohou pochlubit Semily. Vyniká transparentností výběrových řízení, informacemi nabitým webem i možností sledovat jednání zastupitelstva z obrazového záznamu. Jejím protipólem je pak stavební úřad karlovarského magistrátu. Podle výsledků soutěže Otevřeno x Zavřeno proslul mimořádně rozsáhlou obstrukcí, když odepřel poskytnout informace šestkrát po sobě a v rozporu s opakovaným rozhodnutím nadřízeného orgánu.

Semily se chlubí nejenom otevřenou a transparentní radnicí, ale také vyvážeností Semilských novin, zatímco jinak svoboda projevu u radničních periodik není ani zdaleka pravidlem. To je jedno ze zjištění soutěže Otevřeno x Zavřeno. "Účelem té soutěže je poskytovat motivaci pro zlepšování stavu ve veřejné správě stran otevřenosti a korektního otevřeného přístupu k informacím ve vztahu občanům tak, aby občané mohli vstupovat i do rozhodování,"říká za organizátory Oldřich Kužílek.

Porota deseti odborníků (od lektora etiky přes soudního znalce a novináře po právníka) hodnotila například podobu internetových stránek úřadů, přístup ke zveřejňování informací a jejich šíření mezi občany. Právě oni nominují uchazeče o ceny, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. A k aktivitě Otevřeno x Zavřeno lidé rozhodně nejsou neteční, tvrdí Kužílek. "Zdá se, že zájem veřejnosti je veliký a docela i nám pomáhají média, která ochotně referují o tom, že je možné posílat nominace o různých případech a my je potom zpracováváme."

A co všechno se organizátoři při onom zpracovávání mohou dozvědět?

"Začnu tím zlým: tento ročník ukázal jakési bahno české komunální sféry, kdy třeba v obcích, kde má fungovat nějaké zvolené zastupitelstvo, dochází k naprostému pošlapávání těchto pravidel. Starosta vylučuje třeba opoziční zastupitele z jednání zastupitelstva, přichází na jednání zastupitelstva už s hotovým zápisem z jednání, které ještě ani nezačalo, včetně tedy záznamu jak dopadlo hlasování a včetně toho, že zastupitele, kteří se mu nehodí, tam rovnou uvede, že nejsou přítomni, ačkoliv oni tam sedí. Tak to je takový hrůzostrašný příklad."

Přestože i tohle je bezmála dvě desítky let po listopadu 89 v Česku ještě možné, Oldřich Kužílek se na druhé straně má i čím potěšit.

"Ty dobré příhody se týkají v zásadě obcí vedených osvícenými lidmi nebo nějak kultivovanými a znalými otázek otevřenosti, kteří pochopili, že je to cesta k nejmenším problémům, k nejefektivnějšímu řešení problémů, které se řeší na obcích. Tím, že prostě všechny informace poskytnou veřejnosti a vtáhnou veřejnost do rozhodování, nemusejí se třeba nějakými názory hned řídit, ale od veřejnosti často pocházejí zajímavé podněty, impulsy, na které by ten starosta, byť zná svoji obec, třeba ani nepřišel. Takže si to velmi pochvalují a třeba když zapojili celou obec přes internet a lidé sledují zastupitelstvo on-line, tak lidé začali mnohem více ten obecní život brát za svoji odpovědnost a za něco, do čeho můžou vstupovat."