Čas běží, dluhy zůstávají

neumannova_ms_liberec09.jpg
0:00
/
0:00

Nevalné výsledky českých lyžařů klasiků na mistrovství světa v norském Oslu vyvolaly u mnohých fanoušků vzpomínky na dobu, kdy ještě v bílé stopě sbírala trofeje Kateřina Neumannová. Čas však nelze zastavit a Kateřina Neumannová má nyní zcela jiné starosti. Už řadu měsíců přemýšlí, jak se vypořádat s dluhy po světovém šampionátu v Liberci v roce 2009, jehož organizačnímu výboru šéfovala. Zatím nic nenaznačuje, že by řešení bylo na dosah.

Josef Dobeš
Organizátoři mistrovství dluží celkem 108 milionů korun bez penále. Vláda začátkem roku vzala na vědomí Závěrečnou zprávu a hodnocení mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci. Cílem této zprávy byla nejen stručná rekapitulace historie světového šampionátu v Liberci, ale také shrnutí vývoje problémů souvisejících s touto akcí. Vláda na svém jednání tehdy rozhodla, že se stát na placení dluhů podílet nebude.

"Mistrovství světa v Liberci je jedním z kostlivců, kterého jsem jako ministr zdědil. Na jednu stranu nepopíratelný sportovní přínos, na stranu druhou obrovské dluhy," vyjádřil se po nástupu do funkce ke kauze ministr školství Josef Dobeš, přičemž se okamžitě snažil záležitost řešit. Na druhou stranu v rozhovoru pro Český rozhlas přiznal nedostatečnou kontrolní činnost ministerstva za jeho předchůdců:

"Jednoznačně. Nejvyšší kontrolní úřad sám řekl, že stát pochybil, že pochybilo bývalé ministerstvo školství, a pak byly přijaty nějaké principy a zásady, aby se to neopakovalo, ale jednoznačně NKÚ toto říká. Čeká se na nález Útvaru pro boj s organizovaným zločinem a i tehdejší veřejnosprávní kontrola ministerstva školství chyby konstatovala. Jednoznačně jsou tam chyby na straně ministerstva."

"Jelikož Česká republika nebyla přímým žadatelem o pořadatelství mistrovství světa, nenese ani právní odpovědnost za tyto dluhy. Není proto možné sanovat vzniklou situaci z prostředků státního rozpočtu," dodal ministr Dobeš po předložení závěrečné zprávy vládě:

"Stát negarantoval to, že když tam vzniknou pohledávky, že to bude saturovat, to jednoznačně. I ta zpráva to říká, i odborníci to říkají. Samozřejmě věřitelé mohou mít jiný názor, mají možnost soudního vypořádání, mají možnost se pokusit prosadit svůj názor. Já si myslím, že není opodstatněné, že by stát měl saturovat tento výpadek."

Věřitelům ministr Dobeš doporučil vymáhat jejich pohledávky občanskoprávní cestou:

"Jednoznačně. Já už jsem to vzkázal. Je dobře, že byla vyhlášena insolvence. Já jsem k tomu přispěl jedno jediné. Když jsem se seznámil se všemi materiály a podklady, tak jsem podal trestní oznámení na neznámého pachatele, na toho, který nakládal špatně s dotací, kterou zprostředkovalo ministerstvo školství, to znamená v oblasti Liberce a univerzity v Liberci. Státní zastupitelství moje trestní oznámení převzalo. Dostal jsem odpověď, že jsem jejich obzor rozšířil o některé nové skutečnosti."

Zástupce věřitelů Vojtěch Hlaváček na to reagoval slovy:

"Pokud bychom chtěli soudně vymáhat tuto částku, což se v mnoha případech děje, to znamená je i z naší strany zažalováno občanské sdružení, tak dosáhneme kladného rozsouzení soudu, který řekne ano, občanské sdružení má zaplatit. A občanské sdružení nám sdělí, že nemá nic, protože nemá jedinou korunu. Takže samotná insolvence je pro nás nulová, samotný soud se sdružením je nulový. Přišlo nám to naprosto absurdní, že by došlo k situaci, kdy v České republice slovy předsedy vlády Mirka Topolánka, který mluvil o argumentech třeba obhajoby finančních garancí na olympiádu, že až bude Česko reprezentováno správně Libercem, tak pak se o tom můžeme bavit. My jsme očekávali naše peníze, ty nepřišly. Na základě toho jsme podávali žaloby. Teď došla situace do insolvence, která nám nedá ani jednu korunu. Přišlo nám tedy naprosto logické, že dojde k nějakému dořešení situace. Nedošlo. Znamená to, že teď naši jedinou cestou je žaloba vůči státu, žalobu vůči městu Liberec a lyžařskému svazu."

Ministr školství Josef Dobeš nechtěl mluvit o osobní odpovědnosti bývalé šéfky organizačního výboru libereckého mistrovství světa Kateřiny Neumannové za vzniklé dluhy:

"Já bych si tady netroufal říkat osobní odpovědnost, protože jsem nastudoval několikrát celý tento případ a různé dokumenty, které se mi dostávaly pod ruku, a ten případ je tak složitý a peníze se tam dodávaly tak postupně, Paradoxní na tom je, že údajně na začátku žádali organizátoři zhruba kolem 1,5 miliardy korun. Když dostávali půl miliardy, tak už říkali, kolik budou potřebovat. To je tak velmi spletité a taková jsou tam zákoutí a uličky, že ti netroufnu říct, že poslední článek, který nastoupil, je vinen tím vším."

"Jsem přesvědčená, že financování šampionátu bylo špatně nastaveno už od samého začátku. Stavební i organizační část akce byla podceněna v dlouhodobých plánech,"řekla koncem ledna na tiskové konferenci Kateřina Neumannová. "Mělo by to být varováním do budoucnosti pro všechny, kteří budou chtít pořádat v České republice velké sportovní akce," dodala. Zároveň zdůraznila, že s penězi z veřejných zdrojů hospodařilo drtivou většinou statutární město Liberec a technická univerzita a byla to částka kolem dvou miliard korun použitá především na infrastrukturu, zatímco organizační výbor měl rozpočet 273 milionů. "Z těchto peněz jsme pak museli platit další věci, které v průběhu času vyvstaly jako nutné a bez nichž by nebylo možné závodit," vysvětlila Kateřina Neumannová.

"V době, kdy jsem na post prezidentky organizačního výboru nastoupila, bylo utraceno 80 milionů korun. Příjem ze vstupného byl plánován zhruba na 50 milionů už bývalým organizačním výborem, tyhle peníze nakonec chybí nejvíc. Za problém také považuji, že v době podpisu smlouvy s Mezinárodní lyžařskou federací v roce 2004, tedy dávno před mým příchodem, nebyl zafixován kurz švýcarského franku, což pak v souvislosti s dotacemi federace přineslo ztrátu zhruba 35 milionů," tvrdí Kateřina Neumannová. Vlastní chybu vidí v tom, že podcenila příjmovou složku věci. "Mohla jsem se například tvrději postavit týmu Mezinárodní lyžařské federace, který požadoval a předepisoval doprovodné programy, billboardovou kampaň a podobně," vysvětlila bývalá šéfka organizačního výboru šampionátu.

Varující jsou ale následující slova Kateřiny Neumannové, na jejíž bedra se mnozí lidé snaží nakupit veškerou odpovědnost za finanční krach libereckého šampionátu:

"Já jako Kateřina Neumannová jsem nebyla u rozhodnutí, že mistrovství světa se uskuteční v Liberci, to znamená vzdušnou čárou 40 kilometrů od Máchova jezera a v nadmořské výšce nižší než je hora Říp. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy já jsem ještě závodila a neměla jsem na něm jakýkoliv podíl. Veškerá zásadní rozhodnutí spojená s výběrem míst, s areály, se stavbami byly učiněny ještě v době, kdy já jsem ani vzdáleně s organizačním výborem neměla nic společného," zdůraznila Kateřina Neumannová. Podruhé by prý zvažovala, zda do organizace šampionátu vstoupí. "Abych se ujala vedení organizačního výboru, o to mě požádala tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Kuchtová a bývalý premiér Mirek Topolánek. Takovým lidem já neumím říkat ne. Před vstupem jsem ale nebyla detailně informována o tom, jaká je situace, to jsem zjistila až ve chvíli, kdy jsem nastoupila. Naskočila jsem do rozjetého vlaku, který už nešel zastavit, jen malinko řídit," prohlásila Kateřina Neumannová.

Závěrečná zpráva k mistrovství světa 2009 v Liberci přináší kromě shrnutí problémů a přínosů šampionátu také pokyn k vydání Zásad poskytování státních garancí a finanční podpory při pořádání významných mezinárodních sportovních akcí na území České republiky.

klíčové slovo:
spustit audio