Čech ve vedení NATO posílí prestiž země
Funkce náměstka generálního tajemníka NATO se na podzim ujme bývalý český ministr obrany Jiří Šedivý. Ve vedení aliance bude mít na starosti obrannou politiku a plánování. Co bude jeho postup na tak vysoký post v mezinárodních strukturách znamenat pro Českou republiku?
"Já si myslím, že pan Šedivý je tam zcela jednoznačně za Českou republiku, což samozřejmě nesnižuje jeho osobní schopnosti, znalosti, a řekl bych příkladnou kariéru v oblasti obranné politiky. A pro Českou republiku to určitě bude znamenat zvýšení prestiže, znamená to mimo jiné, že to dělení členů aliance na původní, 'staré', a země postkomunistické je postupně překonáváno. Myslím si, že je to velice výrazný úspěch české diplomacie a nakonec z hlediska domácí politiky to může napomoci tomu, aby se české obyvatelstvo, čeští voliči, více identifikovali s aliancí, pokud ji takto personálně budou moci vnímat jakožto svou organizaci, řekněme."
Podle Tomáše Karáska ale Česká republika musí své postavení potvrzovat plněním závazků: "Samozřejmě prestiž, která plyne z obsazení takto významné funkce, může mít vliv na to, že Česká republika skutečně - přinejmenším tedy v rámci NATO - bude vnímána jakožto serióznější, důvěryhodnější partner. Na druhou stranu to samozřejmě neznamená, že by to jaksi umožnilo přehlížet určité negativní věci, které ve vztahu České republiky k NATO platí, jako je třeba neustálý pokles obranných rozpočtů. Že máme pana Šedivého ve vedení NATO neznamená, že naši spojenci budou odteď ignorovat, že Česká republika v podstatě neplní své původní závazky"Šedivý se stane jedním ze šesti náměstků Jaapa de Hoop Scheffera. Z nových členských zemí NATO bude jejich druhým zástupcem vedle reprezentanta Polska. Není zde souvislost s americkou snahou prosadit výstavbu protiraketového systému právě v těchto dvou zemích?
"Takhle konkrétně si myslím, že ta souvislost neexistuje. Myslím si, že ta souvislost je obecnější v tom, že Česká republika a Polsko se velice jednoznačně postavily na stranu americké zahraničně-bezpečnostní politiky po roce 2001, včetně podpory intervence v Iráku, včetně aktivního zapojení do kampaně v Afghánistánu," domnívá se Tomáš Karásek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.