Celosvětový boj s dopingem ve slepé uličce?

Má vůbec boj s dopingem smysl? Může být vítězný? Vede se celá desetiletí a výsledky jsou diplomaticky řečeno mizivé. Světový sport vždy doslova vyplivne pár obětních beránků, kteří se většinou znelíbili zákulisním vládcům výnosného sportovního byznysu, protože např. nazývali věci pravými jmény nebo si neodpustili kritiku vůči nedotknutelným funkcionářům. Dopingový skandál už mnoha sportovcům zničil nejen profesní kariéru, ale i soukromý život.

Čas od času se ve sportovní veřejnosti objeví názor, zda by nebylo lepší doping legalizovat. Lékař Jan Hnízdil však tuto cestu rozhodně nedoporučuje.

"Co se týče úplné legalizace - nejsem tomu nakloněný. Ne že bych se bál o zdraví těch vrcholových sportovců, ale hlavně proto, že pověstné anabolické steroidy, EPO jsou masově užívány mimo vrcholový sport ve fitness centrech a tam jsou pochopitelně mnohem nebezpečnější. Spíše bych se ztotožnil s kriminalizací několika nejnebezpečnějších látek a boj proti dopingu postavil výlučně na bázi zákona. Ten vůbec neoperuje s odběrem a analýzou moči, ale výlučně trestá výrobu, držení a distribuci, protože vzorky moči jsou slepá ulička a desítky milionů, které každoročně plynou do tohoto způsobu boje proti dopingu jsou doslova vyhozené z okna."

Přísný zákon už platí ve Francii, Itálii i Španělsku. Paradoxně se však proti němu staví vrcholní světoví sportovní funkcionáři, kteří tak často v médiích deklarují nesmlouvavou válku s dopingem.

"Pokud by ten zákon platil, tak jak ve zmíněných zemích, tak by velmi tvrdě dopadal i na samotné organizátory, tzn. doktory, biochemiky a manažery. Ale toho se pochopitelně šéfové světového sportu velmi obávají, takže proti platnosti zákona protestovali i šéf světové antidopingové agentury společně se šéfem MOV, kteří se snažili pozastavit platnost tohoto zákona po dobu konání ZOH v Turíně."

Ilustrační foto: Jimmy Lemon,  stock.XCHNG
U nás se o tomto zákonu mnoho let pouze mluví. Nyní by měl konečně projít v Parlamentu ČR prvním čtením. Vzhledem k legislativnímu procesu by však vešel v platnost nejdříve příští rok na podzim. Jeho předpokládané znění je však dosud zahaleno tajemstvím.

"Znění zákona, tak jak má u nás platit dosud nebylo nikde publikováno. Údajně existuje nějaká expertní skupina, není mi jasné čím se zabývá, protože ten zákon tak jak je nastaven ve Francii a Itálii funguje velmi účinně, což dokazují ta největší dopingová odhalení."

Na druhé straně oficiální boj proti dopingu stojí v současnosti vůči sportovcům mnohdy za hranicemi zákona.

"Systém boje proti dopingu po sportovní linii skutečně stojí mimo zákon a výrazným způsobem zasahuje do lidských práv sportovců. Někdy mám intenzivní pocit, že s těmi lidmi je zacházeno jak s divokými zvířaty. Nejdříve jsou na nich dělány dopingové pokusy, jsou jim aplikovány infúze a na druhé straně jsou za totéž brutálně až fanaticky stíháni a trestáni. Na jedné straně je společnost do té situace v podstatě vmanipuluje a na druhé straně po nich požaduje, aby byli čistí, což je pochopitelně požadavek nesplnitelný."

Některé sportovní svazy dokonce jednotlivé závodníky nutí, aby podepisovali smlouvy, ve kterých se přímo zavazují, že v případě pozitivního dopingového testu se nebudou obracet na civilní soudy. Tímto podpisem svazy podmiňují možnost reprezentovat. Toto jednání je však protiprávní, neboť žádný člověk a tedy ani sportovec se nemůže zbavit svých občanských práv, byť by tak učinil dobrovolně.

Na závěr se ještě podívejme k jakým metodám jsou lidé schopni přikročit, aby maximalizovali své ekonomické zisky ve sportovním byznysu. Na pořadu dne je totiž genový doping, který by se podle spekulací odborné veřejnosti mohl objevit už příští rok v srpnu na OH v Pekingu. Doktor Jan Hnízdil popsal, jak může experimentování s genovým dopingem vypadat.

"Metody, které byly doposud vyzkoušeny na zvířatech, např. stimulace EPO pomocí genového zásahu u paviánů, u nich vedly k obrovskému nárůstu počtu červených krvinek. Vědci v tom pokusu nedokázali ten počet krvinek regulovat, nedokázali tu reakci zastavit, takže ty paviány to ohrožovalo na životě a bylo nutné jim podávat různé infúzní roztoky. Ke sportovní praxi je ještě hodně daleko a pokud se ve sportu genový doping objeví, tak to bude organizovaná záležitost a nikoliv iniciativa jednotlivého sportovce."

Předchozí věty navozují kacířskou otázku. Může současný vrcholový sport, do kterého plynou miliony dolarů na vývoj dopingových technologií a metod, sport, jehož hlavní hnací silou jsou peníze, vůbec vypadat jinak?

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio