Olympijské hry bez fotbalu?

Foto: Christopher Bruno / Stock.XCHNG
0:00
/
0:00

Problematika dopingu se opět dostává do středu pozornosti. Tentokrát se však nejedná o přistiženou sportovní hvězdu, ale o odmítnutí představitelů mezinárodních fotbalových federací FIFA a UEFA spolupracovat se světovou antidopingovou agenturou WADA při poskytování údajů o pobytu a pohybu jedn. fotbalistů v jejich soukromém čase. Fotbalu za to hrozí vyřazení z olympijských her. V následujícím rozhovoru se nad současnou "dopingovou honičkou" zamýšlí odborník na tuto problematiku, doktor Jan Hnízdil.

Foto: Christopher Bruno / Stock.XCHNG
Pane doktore, nemáte s ohledem na poslední "dopingovou kauzu" týkající se fotbalu pocit, že se zachází až příliš daleko do soukromí jedn. osob?

"Jsem toho názoru, že monitorování sportovců 24 hodin denně, či odevzdávání vzorků tělních tekutin či dokonce částí těla za účelem genetické analýzy, je naprosto obludné, zoufalé a zbytečné. Vymyká se to nejen zákonům, protože podle mého názoru ač nejsem právník, tak tady dochází k omezování osobní svobody, ale především se to naprosto vymyká zdravému rozumu."

Je reálné, že by se kromě funkcionářů vzbouřili i samotní sportovci a v tomto případě nejen fotbalisté?

"Sportovci se proti tomu snaží argumentovat, ale jejich možnosti jsou velmi omezené, protože antidopingová inkvizice je má doslova v hrsti. Pokud sportovci odmítnout respektovat směrnice a pokyny, které si světová antidopingová agentura zamane, tak je mohou zlikvidovat. Jak se ukazuje, ohradit se může pouze velice silná sportovní federace, jakou je třeba kopaná. Nicméně celý antidopingový boj je marný a zbytečný a jde v něm o to udržet iluzi, že vrcholový sport může zůstat čistý. To není možné. Buď bude sport vrcholový nebo čistý."

Jakou měrou na tom všem participuje pokrytectví, protože hodně lékařů i odborníků zabývajících se dopingovou problematikou se shoduje, že v mnoha sportech a disciplínách již bylo dosaženo hranice lidských možností a současných výkonů nelze dosáhnout přirozenou cestou?

"Jednoznačně to bylo prokázáno v rozsáhlé studii francouzských vědců, s tím, že v naprosté většině sportovních disciplín již bylo dosaženo limitů lidských možností a jejich zvyšování je možné buď za cenu sebezničení nebo s použitím dopingových metod, které to sebezničení jenom urychlí. Je to obrovské pokrytectví, ale také to je velký byznys. Jednak výroba dopingových látek, to není iniciativa samotných sportovců, kteří jsou součástí organizovaného dopingového zločinu a zároveň jsou i jeho obětí, protože sportovci sázejí své zdraví a život. Stejně tak je obrovským byznysem, do kterého plynou stovky milionů dolarů, je boj proti dopingu. Antidopingové instituce, přestože to je obrovsky pokrytecké, tak jsou bohatě dotovány, tak pochopitelně nelze očekávat, že prohlásí - naše činnost je zbytečná, tak my končíme."

Má vrcholový sportovec, pokud se toho nechce účastnit, nějakou jinou šanci, než vystoupit z tohoto kolotoče?

"Pokud se někdo věnuje vrcholovému sportu, tak dřív nebo později bude s dopingem konfrontován. Druhou skutečností je, že prosadit se do absolutní světové špičky v jakékoliv sportovní disciplíně, bez těchto metod, prakticky není možné. Stačí, když se podíváme na olympijské vítěze pověstné sprinterské stovky za posledních dvacet let - nenajdete jediného, který by nebyl konfrontován, odhalen, potrestán za použití nějaké dopingové látky. Odstartoval to Ben Johnson v Soulu, následovali Christie, Carl Lewis, Montgomery, Greene i Gatlin."

Troufnete si závěrem odhadnout, kam až to může dojít, jaký bude nejbližší vývoj?

"Vývoj ve vrcholovém sportu v podstatě kopíruje vývoj ve společnosti. Vrcholový sport už je za zenitem a teď sledujeme jeho pád. Ty dopingové iniciativy, ta zoufalá snaha ten pád nějak zadržet a ještě nějaký čas udržet iluzi o čistém sportu je skutečně neudržitelná. Podle mého názoru je tento model vrcholového sportu skutečně odsouzen k zániku."

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio