Cena Paměti národa: portrét Leopolda Färbera

"My jsme měli zájem, aby vy jste žili v lepších časech. A to by mělo být i vaše poslání. Vy budete mít také děti a také budete chtít, aby žili v lepších časech", to říká Leopold Färber. V komunistickém lágru strávil 8 let. Teď je také jeho příběh nominován na cenu Paměť národa. Kdo je Váš hrdina? Otázka, na kterou můžete odpovědět i vy. Poslouchejte příběhy politických vězňů, které vám budeme po několik týdnů přinášet.

Leopold Färber, foto: Post Bellum

Ještě teď cítím to dětské vzrušení, když jsem jako školačka přišla za mámou do práce a byl tam on. Pán s pro mě tajemnou profesí-aranžéra. S obdivem jsem pozorovala, jak se pod jeho rukama mění obchodní výloha v kouzelný svět figurín a jejich převleků, malebných nápisů a aranží. Tehdy jsem ale netušila, že Leopold Färber není jen usměvavý pán, se kterým se dobře povídá, ale že jeho skleněné oko za sebou zrcadlí velký příběh.

Začněme tedy pěkně po pořádku. Leopold Färber, zvaný Hurvínek, se narodil v roce 1928 ve Staré Haliči na Slovensku, vyrůstal v Boskovicích, tam také zažil transport Židů, kterému díky smíšenému manželství rodičů unikl.

Už jako kluk aktivně působil jako partyzánská spojka - přenášel zprávy mezi protinacistickými odbojovými skupinami.

"Kdo začal dělat v odboji, musel jet až do konce. Abych to tak řekl, byl to kus romantiky. Jak člověk začal v tom dělat, neexistovalo (odejít). To měl na vybranou. Buď dostane kulku od těch, nebo oněch. Můžu říct, že možná to bylo tímto, že člověk žil to vypěstované vlastenectví. My jsme Češi a to jsou Němci, a tak dále."

Odvahu měl možnost prokázat i později jako skaut a jako demokrat. Jeho střet s komunisty začal už během studií na textilní škole. Tehdy se totiž veřejně postavil proti trestu smrti pro Miladu Horákovou.

"Druhý nebo třetí den na to jsem byl volán do ředitelny a tam byli dva pánové. A kladli mi otázku, proč jste hlasoval proti tomu, aby byla potrestána Milada Horáková? Já jsem řekl, z naší rodiny šli od koncentráku a nevrátili se. Od toho jsou soudy, aby soudili a ne, aby ulice rozhodovala. A tam jsem poznal první střet. V padesátých letech, když mě zatkli, tam měli všechno napsané. Že už tenkrát jsem se zastal Milady Horákové."

Mikuláš Kroupa, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas

V roce 1950 dostal 16 let, z nichž odseděl polovinu. A důvod zatčení? Děti z jeho skautského oddílu rozhazovaly po kraji letáky s nápisem „Smrt komunismu!" I když o tom Leopold Färber nevěděl, děti nevědomě inspiroval svým vyprávěním o válce. Řadu let pracoval u staveb silnic, nakonec se věnoval aranžování výloh. A jak na setkání s Leopoldem Färberem vzpomíná Mikuláš Kroupa z Post Bellum, autor Příběhů 20. století?

"Je to myslím člověk, který nás velmi obohacuje nejen svým strhujícím příběhem, ale také poselstvím, které mi říkal. Je to člověk, který každého inspiruje k osobní statečnosti a svobodě, kterou on nikdy neztratil, byť byl mnoho let v kriminále. Ta svoboda, tedy jak ji vnímám z vyprávění Leopolda Färbera, je otázkou nějakého duchovního světa uvnitř každého z nás."

Také Leopold Färber byl nominován na cenu Paměť národa. Hlasovat pro něj můžete na stránkách www.cenypametinaroda.cz.