Cena pro Jaroslava Rudiše za cool literární rock'n'roll
Potichu, Nebe pod Berlínem nebo Konec punku v Helsinkách, to jsou jen některá díla českého spisovatele, scénáristy a dramatika Jaroslava Rudiše. Ve svých knihách často využívá německé prvky i německé prostředí. Na festivalu v Lipsku minulý týden obdržel prestižní Cenu literárních domů.
"Z té ceny mám samozřejmě obrovskou radost. Musel jsem o ní dlouho mlčet, což bylo těžké. Dozvěděl jsem se to totiž už ve Frankfurtu na veletrhu, tam se o tom tehdy rozhodlo. Je to cena, kterou udělují německé literární domy, je jich 14, je to taková síť. Jsou to domy, které hodně ovlivňují literární život v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Jsem první držitel ceny, který nepíše výhradně německy, i když německy píšu čím dál více. Přece jen jsem ale především český a česky píšící autor. Pořád, i když třeba něco píšu německy, tak zůstávám českým autorem, který žije mezi oběma zeměmi. Témata si hodně často přináším z Česka. To, že se trošku přesouvají do Německa a komunikují s tím německým světem v příbězích i historii, je dané i naší společnou minulostí, která mě zajímá a do mých příběhů prosakuje."
Zasvítit na knížky
V příštích týdnech bude Rudiš v literárních domech německy mluvících zemí představovat své knížky."Pro mě osobně to znamená velké zviditelnění, hodně čtení, hodně rozhovorů. Tady na veletrhu v Lipsku je to krásné, ale vždycky z toho dostanu lehkou depresi, když vidím, kolik knih vychází a co všechno se děje. A cena je pro mě i šance, jak na mé knížky trochu více zasvítit."
Jaroslav Rudiš není jen držitelem německé Ceny literárních domů, ale i českých ocenění. Za svou prvotinu Nebe pod Berlínem získal Cenu Jiřího Ortena a za Grandhotel čtenářskou cenu Magnesia Litera. Jeho knihy byly přeloženy do několika jazyků a některé zfilmovány. Nejvýraznější vizuální podoby se dostalo původně komiksu o nádražákovi Aloisi Nebelovi, ve stejnojmenném filmu režisér Tomáš Luňák využil techniku rotoskopie.