Cenu elektřiny ženou nahoru i chybějící zdroje v EU

Ropa je nejlevnější za poslední tři roky, světem obchází krize, ale české domácnosti i podnikatele čeká v příštím roce další zdražení elektřiny, největší za posledních šest let. Zvýšení cen oznámili v pondělí všichni tři proudu. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Relativně nejlépe na tom budou Pražané, nejhůře Jihočeši a Jihomoravné. Pražská energetika zvýší ceny o devět procent, zatímco E.ON zatíží Jihočechy a Jihomoravany o více než 16 procent a malé podniky dokonce o 18 procent. Ve zbytku země, kde je dodavatelem ČEZ se ceny zvýší o necelých deset procent. Záleželo prý na tom, za jakou cenu se jednotlivým dodavatelům podařilo nakoupit silovou elektřinu na energetické burze. Konečná cena elektřiny se totiž skládá více než z poloviny právě z ceny za vyrobenou elektřinu, tedy té silové. Zbytek pak tvoří poplatky za přepravu a distribuci elektřiny. A pouze tyto poplatky může ovlivňovat Energetický regulační úřad. Jeho předseda Josef Fiřt tvrdí, že existují určité důvody pro zvýšení cen elektřiny, ať už jde o rostoucí ceny uhlí nebo o inflaci. Jinak ale podle něj je cena elektřiny na evropském trhu opravdu zbytečně vysoká.

„V Evropské unii, ať už jde o jakékoli státy, je zaznamenán trvalý růst spotřeby elektřiny. Na druhé straně zdroje, které ji vyrábějí, jsou lehce v útlumu. Nestaví se nové zdroje, některé odpadávají. Zvyšuje se tak rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, a to žene cenu nahoru.“

Kritici růstu cen elektřiny ale také připomínají, že ještě před čtyřmi měsíci se cena ropy pohybovala kolem 150 dolarů, dnes je to asi 50 dolarů. Jelikož od ropy se odvíjejí i ceny dalších surovin, jako je plyn nebo uhlí, měla by cena elektřiny jít dolů, protože náklady na výrobu klesají. Josef Fiřt s přímou úměrou tak zcela nesouhlasí.

„Problém je ve dvou věcech. Zaprvé ceny olejů mají určitou setrvačnost. Ta trvá tři, šest i devět měsíců. To znamená, že je-li dnes cena ropy na určité úrovni, projeví se to nejdříve za půl roku. Je tady, bohužel, ještě druhý faktor, který hraje podstatnou roli. Souvisí to s posilování dolaru vůči koruně. Většina ropy i plynu je nakupována za dolary a dolar oproti předchozím měsícům zpevnil téměř o padesát procent. Stál čtrnáct nebo patnáct korun, teď je kolem dvaceti. Čili to jsou poměrně velké výkyvy, které potom mají vliv i na konečnou ceny elektřiny.“

Podle Josefa Fiřta se ale dá očekávat, že v příštím roce bude vývoj cen elektřiny příznivější. A u plynu by nemuselo vůbec dojít k růstu.

„Druhý a třetí kvartál příštího roku by mohl být mírně klesající. Záleží na kursu. A čekám také s napětím, jak se rozhodnou obchodníci s plynem, zda už projeví ten pokles v prvním kvartálu. Podle mě bude úspěchem, když se bude pohybovat kolem nuly.“

V příštím roce se už má podle odborníků projevit také dopad světové finanční a hospodářské krize na ceny energií. První signály už prý zaznamenali obchodníci, kteří se snažili nakoupit elektřinu na pražské burze pro rok 2009. Tato cena je prý výrazně nižší a někteří obchodníci mají takříkajíc překoupenou elektřinu a budou se snažit jí prodat i za nižší cenu. Premiér Mirek Topolánek v pondělí prohlásil, že vláda zatlačila na polostátní ČEZ, aby se při zvyšování ceny elektřiny mírnil. Na plně soukromé distribuční společnosti vláda nijak nemůže. ČEZ pak po tlaku politiků skutečně nezvedl cenu tak, jak původně předpokládal. Z prodeje elektřiny nebude mít takový zisk. Na rozdíl od jiných distributorů si ale ztrátu tohoto zisku vynahradí tím, že peníze vydělá na výrobě elektřiny. Nad společností ČEZ ale nemá vláda úplnou kontrolu. ČEZ je akciová společnost a jako taková musí generovat zisk všem akcionářům. Ti menší by jinak v případě přílišného tlaku vlády na společnost mohli český stát žalovat. Politici si jsou ale vědomi toho, že v době krize je zdražování energií zátěží pro celou ekonomiku. Stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban například uvažuje o větší pravomoci státního Energetického regulačního úřadu a možná i dalších systémových krocích. O těch se nyní debatuje i v Bruselu.