Černobylská havárie Čechy neohrozila

Dvacet let od černobylské jaderné tragédie se Češi dozvěděli, že spad z radioaktivního mraku skutečně neohrozil jejich zdraví ani životy. Lidé totiž nebyli varováni a právě tato skutečnost vyvolala nedůvěru a strach z radiace. Tato slova zazněla z úst odborníků na semináři Akademie věd. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Zchátralý dům ve vesnici nedaleko Černobylu, foto: ČTK

Když před dvaceti lety došlo k havárii Černobylu, nebyl tehdejší režim příliš ochoten informovat o možném nebezpečí. Právě informace, že je jaderný spad v okolních zemích, vyvolala mezi lidmi nedůvěru i strach. Například mezi matkami vypukla panika, že budou mít postižené děti. A jak dokazují statistiky, tehdy prudce narostl počet potratů. Odborníci také upozornili, že komunistický režim hazardoval se zdravím lidí. Jak řekl předseda Akademie věd Václav Pačes, ačkoliv bylo už 1. května jasné, že se něco stalo, politici nechali lidi vyjít do ulic na povinnou prvomájovou oslavu. Směr větru se mohl změnit a pak by Česko zasáhla silnější radiace. Podle nové studie byly výsledky výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu u nás minimální. Tragédie ozářených lidí i přírody se odehrála na Ukrajině, v Bělorusku a v části Ruska. Veřejnost se to dozvěděla v plné míře až teď, když si vědci a historikové připomněli 20. výročí katastrofy.

"Bezpečnostní slabiny reaktoru by samy o sobě tu havárii nezpůsobily. Chyby operátorů také ne, ale poskládalo se to tak, že nešikovný postup operátorů dal vyniknout slabinám a nechal je rozvinout se až v tu katastrofu, která nastala,"

uvedla Dana Drábová předsedkyně Státního úřadu jaderné bezpečnosti. Na Černobyl doplatila hůře například Skandinávie. Slabší radioaktivitě, kterou bylo Česko zasaženo, nahrála i větší vzdálenost. Poločas rozpadu nebezpečných radioaktivních látek je totiž poměrně rychlý - od několika hodin do několika dnů, uvedla Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany.

"Byl tady samozřejmě spad jako všude ve střední Evropě. Přes náš stát přešlo několik vln. Ten oblak šel severně nad Skandinávii, potom se otočil a přišel nad střední Evropu. Z toho, jak jsme měřili složení spadu i aerosolu v ovzduší, jsme byli zpětně schopni vysledovat ze kterého dne úniku z Černobylu to bylo. Ten únik totiž trval asi 14 dní."

Jak to bylo zdravotně nebezpečné?

Venkované žijící nedaleko Černobylu, foto: ČTK

"Tady se dělaly odhady hned první dny, vlastně už 30. dubna, kdy se začalo monitorovat. Bylo zjištěno, že ty úrovně zdaleka nejsou takové, při kterých se nějaká protiopatření dělají. Odborníci tyto rady dávali vládní havarijní komisi a ona je akceptovala. Ale veliká chyba byla samozřejmě v tom, že neinformovali veřejnost, protože pak ta neinformovanost a nedůvěra, to byl vlastně ten nejhorší následek. U střední Evropy trošku záleželo na tom, jestli když přecházely vzdušné kontaminované masy, pršelo. Tam, kde pršelo, tak tam je ten spad vyšší. Takže například v Rakousku, přestože poloha a vzdálenost od Černobylu je zhruba stejná jako od naší republiky, tak tam byly ty spady vyšší."

Třebaže Češi nebyli zasaženi radioaktivním spadem, který by jim poškodil zdraví, má černobylská havárie na svědomí desítky a možná i stovky životů. Radioaktivní spad o sobě dává v Česku vědět i dnes, i když ani před dvaceti lety nedosahovalo jeho záření zdraví škodlivých hodnot. Radiologové totiž připomínají, že zejména lesní plody v sobě dodnes uchovávají stopové prvky radioaktivního cesia. Lidé se ale podle Dany Drábové nemusejí bát, přirozenou radioaktivivou jsou totiž ozařováni mnohem více. Důsledkem havárie Černobylu je podle ní vyšší bezpečnosti jaderných elektráren.

"Přímým přínosem černobylské havárie je pozornost, která byla od té doby věnována bezpečnostním vylepšením u všech typů reaktorů a která byla věnována tomu, aby se pravděpodobnost selhání jak techniky, tak lidí snížila na co nejnižší míru. Takže pravděpodobnost vážné havárie na jaderné elektrárně je díky Černobylu několikanásobně nižší, než byla v té době."