Po havárii v Černobylu přesídlilo do Česka 1860 volyňských Čechů
26. dubna před 25 lety došlo k havárii v jaderné elektrárně v Černobylu. Několik desítek kilometrů od katastrofy ležely i vesnice volyňských Čechů. Například Malá Zubovščina byla zahrnuta do oblasti, která byla určena k vysídlení. Po revoluci požádali československou vládu o možnost přesídlení do bývalé vlasti. A to při návštěvě prezidenta Havla v lednu 1990.
uvedla Věra Doušová, která se na jejich přesídlení aktivně podílela. Už několik let před revolucí působila na Ukrajině jako učitelka a tlumočník u lunaparků. Nyní byla pověřena zmapováním situace volyňských Čechů, kteří na Ukrajinu přicházeli od první poloviny 19. století.
"Hned v lednu jsem se vypravila do těch českých vesnic jako Malá Zubovščina či Malinovka. Byla jsem moc příjemně překvapená. Vesnice byly krásné, čisté, upravené. Lidi mě připomínali moji babičku a dědečka tím, jak se shromaždovali na lavičkách večer po práci, sedávali pod lipami, hráli si, zpívali, vyprávěli, pomáhali si po sousedsku, i ten jazyk byl takový archaický. Přijela jsem do Čech podat zprávu a současně jsem řekla, že budu bojovat o to, aby se mohlo přesídlení uskutečnit. Prakticky celý rok jsem všem politickým klubům dělala přednášky o tom, jak žijí Češi na Ukrajině, jaké jim hrozí riziko zdravotní. Pak jsme začali jednou měsíčně organizovat humanitární potravinovou pomoc pro české děti v českých vesnicích. Svolali jsme je s rodiči do školy a osobně jim dávali balíčky do ruky, aby bylo jisté, že to nikdo neprodá nebo nezneužije." Postupně se podařilo získávat i finanční podporu a děti z českých vesnic mohly přijet na ozdravný pobyt. Také vláda vyšla volyňským Čechům vstříc, zákon byl přijat a Češi se mohli začít stěhovat. Tehdy Věra Doušová z pověření ministerstva pro hospodářskou politiku opět pracovala na Ukrajině, uvedla v rozhovoru pro Radio Praha."Organizovala jsem přesun lidí z Ukrajiny do Čech, zatímco ministerstvo v Čechách pro ně připravilo bydlení, práci, vzdělání, možnosti půjček. Já jsem měla na Ukrajině kancelář v jedné české vesnici a dávala jsem všem zájemcům o přesídlení možnost, aby si vybrali jestli chtějí do velkého města nebo do malého, jestli chtějí být pohromadě nebo úplně osamoceni. Nakonec se to podařilo a přesídleno bylo zhruba 1860 lidí."
Jste s nimi v kontaktu a víte jak probíhá integrace?"Zpočátku to bylo těžší. Stěhovali se do zrekonstruovaných bytů nebo domků po sovětských vojácích. Když volyňští Češi přišli, tak zpočátku měli dost těžkou situaci, protože byli zase považování za Rusy. Během půl roku či roku si ale lidi získali. Všichni uměli mluvit česky, všechno opravit a zařídit. Nakonec byli vyhledávanými sousedy a jsou dneska velmi oblíbení."
Vy pokračujete v organizování ozdravných pobytů pro děti z Ukrajiny. V rámci Olivovy nadace teď začnete provozovat pobyty v říčanské léčebně.
"Budou to ozdravné pobyty. Zatím přijede asi 25 dětí. Využijeme možnosti, že Olivova léčebna v Říčanech je v nádherném zdravém prostředí. Říkali jsem si, že spojíme ozdravný pobyt s kulturou, sportem a zábavou, aby to bylo pro děti užitečné nejen z hlediska zdraví, ale také aby poznaly Českou republiku a spřátelily se s českými dětmi. Je to po dlouhé době zase první akce a chtěli bychom z ní udělat tradici."
Ozdravné pobyty pro děti ze zemí postižených černobylskou jadernou havárií provozují i další organizace a nadace. Některé děti tu mohou poprvé ochutnat třeba houby nebo borůvky. V jejich zemích je totiž sbírání lesních plodů kvůli kontaminaci stále zakázáno.