Černý
Dnes se často objevuje nové slovní spojení černý kůň. Jako označení někoho nebo něčeho v co je vkládána velká naděje a očekávání (černý kůň ligy; černý kůň sezóny).
Slovo černý vystupuje na pozadí slova bílý a naopak, slovo bílý je vnímáno na pozadí slova černý. Jde o dvě kontrastní barvy. Černá převzala rys záporného, špinavého, obtížného , bílá rys kladného a čistého, neposkvrněného. Formování významu slov černý a bílý probíhalo na existenciálním lidském pocitu, na libém pocitu světla a nelibém pocitu tmy (noc - černá, den - bílý).
V rámci nových slovních spojení je v současném jazyce užíváno slovní spojení černý kufřík = ovládání ruského atomového potenciálu (př. černý kufřík s jadernou spouští); černý šerif = příslušník bezpečnostní služby, který má černou uniformu (př. Rozhodli se najmout černé šerify a domoci se práva s jejich pomocí.); černá skříňka = 1. dříve záznamy o průběhu letu ( př. Černou skříňku boeingu korejských aerolinií sestřeleného v roce 1983, která zaznamenává údaje, předá ruský prezident Boris Jelcin svému korejskému protějšku.), 2. nově bezpečnostní zařízení auta (př. Když policejní hlídka zachytí kódovaný signál vysílaný černou skříňkou, policisté zavolají na dispečink firmy Secar..);
Dále můžeme slovo černý použít pro něco, co je tmavé, ale ne přímo černé - černé oči (jsou hnědé), černé pivo, černá káva (bez mléka), černý chleba-žitný; pro něco nelegálního, nedovoleného, nepoctivého, tajného - černý trh, černý fond, udělat něco na černo. Zúžením tohoto významu dostáváme význam bez placení - jet na černo, černý pasažér; vyjadřujeme jím něco špatného, zlého, neúspěšného - černé svědomí, černá listina, černý rok; neoptimistického - vidím to černě, líčit něco černě (v černých barvách), černé myšlenky (př. Jsem známý jako člověk, který vidí všechno v černých barvách.). ale i těžkého, namáhavého, špinícího - černá metalurgie, černá práce - tj. těžká, černé nádobí - kastroly a hrnce, ne porcelán.
V naší kultuře chápeme černou jako barvu smutku. Toto cítění k nám přišlo s křesťanstvím. Propojila se s nepříjemnými asociacemi barvy černé. V jazyce máme doklady, že tomu tak nebylo vždy. Existuje slovní spojení bílý rubáš (oblečení pro nebožtíka) a bílá paní (strašidlo, které chodí v noci v tomto umrlčím rubáši).
Jistě vás bude zajímat, že černokněžník etymologicky (původem) vznikl ze spojení černá kniha = kniha kouzel, a čert vznikl ze spojení černý duch, špatný duch.
Protivy se přitahují, a tak příští pořad bude o barvě bílé. Svérázný přechod tu představuje slovo černobílý, což znamená kromě označení spojení těchto dvou barev také necitlivý, nedostatečně detailně viděný nebo pojatý: černobílé vidění.
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
