Češi se zatím příliš neobávají dopadů celosvětové finanční krize na domácí ekonomiku. Vyplývá to z listopadového průzkumu společnosti STEM/MARK. Nechtějí ani ve srovnání s předchozími lety příliš šetřit na Vánocích. Přesto mnozí odborníci soudí, že obchodníci už letos pocítí nižší tržby. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Navzdory globální krizi si 66 procent Čechů myslí, že si po ekonomické stránce povedou v příštím roce stejně nebo dokonce lépe než letos. Na rozdíl od většiny Evropanů tedy zůstávají Češi stále spíše optimisty. Pokud by ale krizi pocítili, vidí ji Češi nejvíce v růstu cen a zvyšování inflace. Naopak se nebojí krachu velkých podniků. Ekonomové ovšem vidí situaci úplně obráceně. Inflace bude klesat, protože se sníží poptávka po zboží a některé větší firmy může krize dovést až ke kolapsu. Dosavadní výsledky maloobchodních tržeb ale zatím nenaznačovaly, že by Češi brali krizi příliš vážně. Třeba v září utratili v obchodech o šest procent více než loni. Řada odborníků však očekává, že do konce roku už útraty v obchodech budou klesat. Myslí si to i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Myslím, že září bylo posledním takovým normálním měsícem v maloobchodě, který ještě nebyl ovlivněn z hlediska spotřebitelského chování globální finanční krizí. Pokud jde o Vánoce, myslím, že finanční krize už bude hrát svou roli. Celkově bych čekal zpomalení růstu tržeb v maloobchodě o dvě procenta meziročně.“
Září bylo asi skutečně výjimečné. Řada automobilek totiž výrazně zlevnila a na růstu tržeb se tak z velké části podílely vyšší prodeje aut a motorek. Češi prostě využili vzniklé situace k výhodnému nákupu. Jak ale výdaje domácnosti ovlivní nadcházející Vánoce? Tyto svátky vyhlížejí obchodníci dychtivě, protože často zachraňují jejich celoroční obrat. V tomto ohledu se názory trochu rozcházejí. Podle průzkumů se Češi nechtějí ani letos nechat příliš omezit ve výdajích. Někteří analytici, jak už bylo řečeno, si naopak myslí, že lidé nakonec své vánoční výdaje přece jen lehce seškrtají. Najdou se ale i tací, kteří tvrdí v souladu s průzkumy, že Češi si ještě letošní Vánoce nenechají ničím zkazit. Michal Brožka z Raiffeisenbank říká, že výdaje mohou být dokonce vyšší.
„Zjednodušeně řečeno, Vánoce jsou využívány k tomu, abychom kromě zbytečných věcí nakupovali i věci, které bychom stejně koupili. Řekl bych, že na tomto obrázku se moc nezmění. Nicméně je možné, že nárůst nákupu zbytečností bude o něco menší. I tak ale maloobchod poroste. Růst by byl samozřejmě větší, kdyby eurozóna nevstupovala do recese. Zmínil bych ještě důležitý fakt, který by mohl českému maloobchodu pomáhat, a to je nižší inflace.“
A pak je zde ještě další pohled analytiků. Ano, Češi se nechtějí moc omezovat ve vánočních výdajích. To také může znamenat, že na ně mají vyčleněn zhruba stejný objem peněz, jako loni. Jenže nedají obchodníkům peníze letos, ale až začátkem příštího roku, až přijdou velké slevy. Udělají si radost z nákupů po svátcích. Na Vánoce tak dají svým bližním tradiční menší dárky, jako jsou třeba knihy, zatímco o pár dní později jim darují elektroniku či oblečení. Průzkumy ukazují, že tuto strategii letos zvolí skoro polovina Čechů. Ve slevách přitom nejraději nakupují ženy a mladší lidé. Na obchodníky by ovšem mohla přijít větší pohroma ještě z jiné strany. Hodně Čechů totiž může uskutečnit své nákupy v zahraničí, zejména v Německu, Rakousku či Polsku. A průzkumy v tomto ohledu leccos naznačují. Za hranicemi lze totiž řadu věcí koupit o třetinu až o polovinu levněji. Jde například o značkové oblečení, sportovní potřeby, jako lyže nebo tenisové rakety, popřípadě lze třeba v Německu ušetřit v průměru třetinu nákladů za kuchyň s vestavěnými elektrospotřebiči. Češi ale jezdí do Německa a Rakouska stále více také za nákupem potravin. Do Polska se zase jezdí za cigaretami, obleky či náhradními díly do automobilů. Naši obchodníci v příhraničních oblastech už leckde pociťují nepříjemnou zahraniční konkurenci. Jenom za částečnou náplast mohou obchodníci v Česku považovat zprávu, že banky už potvrzují zvýšený zájem o spotřebitelské půjčky. V něčem se ale shodují prakticky všichni odborníci. Po letošních Vánocích už i optimističtí Češi začnou být přece jen poněkud opatrnější ve svých výdajích a budou se po vzoru jiných přece jen snažit více šetřit. Takovým prvním varováním jsou právě zveřejněné výsledky o vývoji mezd ve třetím čtvrtletí letošního roku. Průměrná hrubá mzda oproti loňskému roku nominálně vzrostla o osm procent a byla o 1700 korun vyšší. Reálná mzda, která bere v úvahu i inflaci, ovšem činí jen 1,2 procenta. Jak připomíná analytik Československé obchodní banky Petr Dufek, tempo růstu mezd se výrazně snížilo.
„Když se podíváme na předchozí čtvrtletí, tak tady nedochází k žádným změnám. Podíváme-li se ovšem na předchozí roky, je evidentní, že reálné mzdy letos rostou velmi pomalu. Není to ani poloviční tempo ve srovnání s rokem 2007 nebo 2006. Reálně si tedy zaměstnanci letos příliš nepolepšují.“
Nejvíce zatím rostly mzdy v podnikatelském sektoru. Zato státní zaměstnanci jsou na tom bledě.
„Je docela překvapením, že největší nárůsty zaznamenávají například zemědělství nebo stavebnictví. Energetika, ta je již tradičně lídrem. Na druhé straně ale podle očekávání výrazně pomalu rostou mzdy ve veřejném sektoru, kde dokonce dochází k reálnému poklesu výdělků.“
A příští rok by podle Petra Dufka neměl být lepší. Na utrácení by Češi měli mít možná ještě méně než letos.
„Myslím, že nás čeká období pomalého růstu utrácení, spotřeby. Bude to pokračovat minimálně celý příští rok. Je evidentní ,že řada firem, která používá indexaci mezd, čili se bude dívat na letošní inflaci, se bude snažit tempo zvyšování mezd zpomalit. Přece jenom čelíme výraznému poklesu zahraniční i domácí poptávky.“
Analytici poukazují na to, že české domácnosti zatím nezačaly reagovat na zhoršení ekonomické situace, protože lidí, kteří přišli o práci v důsledku světové finanční krize, je zatím relativně málo. Navíc jsou bez práce poměrně krátkou dobu. Větší obavy o budoucnost a nedostatek peněz pocítí asi Češi ve větší míře až v příštím roce. Totéž si myslí i Petr Dufek.
„Budou spíše šetřit a obávat se třeba ztráty zaměstnání, takže si lidé budou vytvářet rezervy pro případné nepříznivé situace. Sklon k utrácení už nebude tak vysoký, jako byl třeba ještě před rokem.“
Podle psychologů je dosavadní poněkud laxní postoj Čechů ke krizi dán tím, že za uplynulých 19 let nezažili žádnou výrazně nepříjemnou ekonomickou situaci, která by se zásadně dotkla jejich životní úrovně a nebyla kompenzována různými sociálními dávkami.
