Češi méně spoří, o to více utrácejí

Češi už nejsou nejspořivějším národem v Evropě. Svou pověst začali ztrácet začátkem nového tisíciletí. Také v pondělí zveřejněná čísla o březnovém růstu maloobchodních tržeb potvrzují trend, podle kterého Češi stále více utrácejí. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Průměrná míra úspor k disponibilním příjmům činí v západní Evropě 11 procent. U nás činila ještě v polovině devadesátých let 14 procent. Loni už jen něco přes pět procent. Tedy razantní sešup. Češi přitom žijí v čase ekonomické prosperity a tudíž i růstu platů. Zvýšení příjmů přitom nevede lidi k tvorbě finančních rezerv na horší časy. Prudce se naopak zvyšuje spotřeba. Podle sociologů je to důsledek nového životního stylu, kterým je snaha o rychlé zvyšování životní úrovně. Konzumní společnost zapustila v Česku rychle kořeny. Jak řekl sociolog Jiří Večerník Hospodářským novinám, pod voláním ´zpátky do Evropy´ mnozí mysleli právě toto. Pokles míry úspor ale může ještě jiné příčiny. Na jednu hodně podstatnou upozorňuje analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.

"Jinak se tvoří finanční rezerva v okamžiku, když máte zajištěno vlastní bydlení. Jinak se taková finanční rezerva tvoří, když jde třeba o mladou rodinu se dvěma dětmi v malém podnájemním bytu. V takový moment je určitě prioritou pořídit si vlastní bydlení, splatit hypotéku a teprve až potom tvořit finanční rezervu."

Růst platů tedy vede k tomu, že Češi bohatnou, a kdo může, snaží se pořídit si v první řadě vlastní bydlení.

"A tyto domy a byty jsou ještě následně vybavovány nábytkem, elektronikou atd. A snadná dostupnost úvěrů společně se zařizování bydlení vede k mohutnému vzestupu utrácení."

Markéta Šichtařová tady připomíná ještě další důležitý fenomén, totiž stále nízké úrokové sazby. Ty patří k nejnižším v Evropě i na světě. Díky nim jsou pak velmi dostupné hypotéky, takže jsme opět u vlastního bydlení. Nízké úrokové sazby mají samozřejmě rovněž vliv na velký nárůst lákavých spotřebitelských úvěrů. A právě u nich může podle sociologů vést lehkovážné zadlužování až k neodpovědnému hazardování vůči budoucnosti.

Například studie České bankovní asociace varuje, že dvě třetiny občanů si sice vytvářejí finanční rezervy, ale polovina z nich by je při ztrátě zaměstnání vyčerpala do tří měsíců. Odborníci v této souvislosti poukazují na fakt, že hodně lidí spoléhá v obtížných životních situacích na pomoc ve formě různých sociálních dávek. To potvrzuje i Markéta Šichtařová.

"Češi hodně spoléhají na štědrý stát, a to je také jeden z motivů k většímu utrácení."

Obchodníci si v posledních měsících mnou ruce. Tržby jim prudce rostou nejen v předvánočním období, ale prakticky po celý rok. Komentátor Hospodářských novin připomíná, že naposledy takto Češi utráceli před jedenácti lety, v době, která předcházela prudkému pádu koruny, dvěma krizovým balíčkům Klausovy vlády a následné politické a ekonomické krizi. Autor ale dodává, že tehdejší hospodářský růst nebyl zdravý. Dnes je situace úplně jiná. Přesto by někteří ekonomové mohli upozornit, že hospodářský růst je v Česku nyní tažen převážně spotřebou, a ne investicemi a exportem, jako ještě nedávno. Podle Markéty Šichařové to ale není důvod ke znepokojení, i když analytička společnosti Next Finance uznává, že takový růst je přece jen trošku rizikovější.