Češi podle analytiků bohatnou a postupně dohánějí Západoevropany

Finanční bohatství českých domácností stále roste. Letos se zvýší o dalších deset procent. Z postkomunistických zemí střední a východní Evropy - s výjimkou Slovinska - jsou na tom Češi jednoznačně nejlépe. To není objevování Ameriky. V Česku je ale i poněkud jiná struktura finančního bohatství rodin. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Na každého Čecha připadá finanční bohatství v hodnotě více než 5700 eur. To je o 30 procent víc než v případě Maďarů, kterým patří druhá příčka. Tento závěr vyplývá ze studie skupiny UniCredit Group, která je jedním z předních evropských hráčů na finančním trhu a v České republice je zastoupena jednak Živnostenskou bankou a nově také HVB Bank Czech Republic. Ze zemí střední Evropy a Balkánu nebylo do studie zahrnuto pouze Slovinsko.

"Slovinsko není součástí bankovní skupiny UniCredit. Tato země tedy není pokryta naším analytickým týmem."

Vysvětluje Patrik Rožumberský ze Živnostenské banky. A ještě jedno vysvětlení je nutné.

"Studie byla zaměřena výhradně na finanční bohatství. Ne tedy bohatství celkem. Studie nesleduje reálné bohatství, nezahrnuje například nemovitosti, automobily apod."

Pokud by se prý ale zahrnuly do studie také další segmenty bohatství, stejně by podle Patrika Ružomberského zůstalo nejbohatší zemí. Pod finančním bohatstvím se tedy rozumí hlavně bankovní depozita, investice do cenných papírů a různých fondů i jiné formy spoření. Letos se podle studie finanční bohatství českých rodin přiblíží 70 procentům hrubého domácího produktu. Pro srovnání, průměr v ostatních zemích střední Evropy a Balkánu je 50 procent a ve starých zemích Evropské unie 185 procent hrubého domácího produktu. A kde jsou hlavní zdroje letošního zvýšení zámožnosti českých rodin? Jejich investice směřovaly z velké části do podílových a penzijních fondů. Nejvíce se ale podle Patrika Rožumberského na růstu bohatství asi podílely akcie, a to zásluhou velice příznivého vývoje cen na pražské burze.

Analytička Markéta Šichtařová, foto: Autor

"Hrálo v tom větší roli právě zhodnocení investic, než samotný příliv investic v objemovém vyjádření."

To ale nic nemění na faktu, že roste náklonnost Čechů ke kapitálovým investicím, říká analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.

"České domácnosti čím dál tím více investují na kapitálovém trhu. To je samozřejmě odrazem toho, že úrokové sazby v bankách jsou velice nízké. Ve skutečnosti jsou dokonce reálně nižší než inflace. To si samozřejmě domácnosti uvědomují, a proto se snaží spořit nějakou jinou formou."

Spoří logicky tam, kde to víc vynáší, i když s určitou mírou rizika. Růst bohatství samozřejmě podporují i vyšší platy.

"České platy poměrně hodně rychle rostou. Rostou mnohem rychleji než v západní Evropě. Z tohoto pohledu české domácnosti, pokud jde o jejich životní úroveň, velice rychle dohánějí své západoevropské sousedy."

V souvislosti s růstem bohatství upozorňuje Markéta Šichtařová ještě na jeden faktor, který je prý často přehlížen.

"Tím faktorem je silná koruna. Posilující koruna vůči euru a v poslední době i vůči dolaru vede k tomu, že dovážené zboží z eurozóny a dolarové oblasti se stává pro české domácnosti levnější. Domácnosti musí šetři kratší dobu, aby si mohly koupit zboží z dovozu."

Studie UniCredit Group zároveň ukazuje na některá česká specifika. Zřejmě tím nejvýraznějším je stále relativně malý podíl úspor v penzijních fondech. V západní Evropě jde přitom o klasický nástroj pro ukládání peněz na stáří. Staré země Evropské unie už ale skoro dohnali také Poláci a Maďaři. Ti mají uloženo na účtech penzijních fondů zhruba 13 procent úspor. Češi jen pět procent. Patrik Rožumberský vidí jednu z příčin v tom, že česká politická scéna se zatím nedokázala sjednotit na reformě penzijního systému.

"U nás byl důraz na státní pilíř financování důchodů už v průběhu socialistické éry asi největší. Samozřejmě to ale také bude tím, že Poláci a Maďaři na rozdíl od Česka přece jenom už začali s penzijní reformou."

Markéta Šichtařová ale na nižší angažovanost Čechů v penzijních fondech pohlíží z poněkud jiného úhlu.

Foto illustrative: Archives de Radio Prague

"Penzijní pojištění má u nás poměrně velkou konkurenci například v podobě stavebního spoření. Kromě toho v poslední době - právě v souvislosti s velikým růstem životní úrovně a zároveň poklesem úrokových sazeb - se domácnosti stále více orientují na pořizování si vlastního bydlení. Jinými slovy, kdo na to má, ten místo toho, aby se zajišťoval na důchod, si raději vezme hypotéku a pořizuje si vlastní bydlení. Nedá se říci, že by to byl nějaký horší přístup. Naopak, určitě je rozumné myslet na důchod i tím, že nebudu mít nájemní bydlení, ale budu mít své vlastní. Drtivá část úvěrů českých domácností proto směřuje právě do bydlení. Ve skutečnosti 68 procent všech úvěrů domácností tvoří hypotéky a úvěry ze stavebního spoření."

Tento argument Patrik Rožumberský uznává.

"U nás opravdu ten podíl investic do bydlení je vyšší než v Polsku a Maďarsku."

Ostatně sama studie UniCredit ukazuje, že například ve stavebním spoření mají Češi uloženo 16 procent úspor. Slováci sedm procent a Chorvati tři procenta. V ostatních hodnocených zemích stavební spoření neexistuje.

"Tam v podstatě stavební spořitelny nejsou. Spoření prostřednictvím bank má podobu klasických bankovních depozit."

O finančním bohatství českých rodin ovšem vypovídá také úroveň zadlužení domácností. To letos vzroste o 30 procent a dosáhne úrovně asi 17 procent hrubého domácího produktu. Největší podíl na zadlužení, jak už podotkla Markéta Šichtařová, mají ale hypotéky, které na druhé straně pomáhají vlastně zvyšovat reálné bohatství rodin. Markéta Šichtařová, stejně jako většina odborníků tvrdí, že zadlužení českých domácností není vůbec kritické.

"Zadlužení našich domácností u bank by mělo na konci roku dosáhnout zhruba 400 miliard korun. Když si toto číslo převedeme do běžných zvyklostí v západní Evropě, zjistíme, že stále u nás existuje obrovský prostor pro další nárůst zadlužení. A to dokonce i u spotřebitelských úvěrů. Troufla bych si navíc říci, že pokud by se české domácnosti méně obávaly zadlužování třeba formou spotřebitelských úvěrů, potom by také mohly více utrácet a naše ekonomika by mohla růst o jedno až dvě procenta rychleji. Čili prozatím tady ještě je prostor pro nárůst zadlužení."

A jaká je perspektiva dalšího růstu bohatství českých rodin? Podle Patrika Rožumberského samozřejmě dále poroste, i když už ne takovým tempem, jako v uplynulých pěti letech. Souvisí to s tím, že se Česko stále více přibližuje vyspělejším státům unie a přírůstky už nemohou být tak velké.